Koronavirus se nešíří zdaleka tak moc, jak se tvrdí, říká převratná nová studie
KORONAVIRUS
NOVÉ
Photo by Fusion Medical Animation on Unsplash
Jak snadno se nový typ koronaviru šíří? Názory ve světě i u nás se rozcházejí. Přední německý virolog Hendrik Streeck vystoupil se studií, která tvrdí, že dosud nebyl prokázán přenos koronaviru Sars-CoV-2 v supermarketech, restauracích či kadeřnictvích. Podle něj se příliš nedrží ani na površích a pravděpodobnost přenosu dotekem je prý malá. Streeck v rozhovoru se stanicí RTL tvrdí, že přenášení virů se většinou odehrává mezi lidmi, kteří jsou po delší dobu v těsném kontaktu. Jiná, nedávno zveřejněná finská studie ale například uvádí, že nakažený člověk může na několik minut zamořit svoje okolí i ve vedlejší nákupní uličce.
Streeck, který je ředitelem virologického institutu při Bonnské univerzitě, vyvolal polemiku ve vědecké obci kolem nové studie z okresu Heinsberg, který je s více než 1400 potvrzenými případy jedním z epicenter nemoci covid-19 v Německu. Tým kolem Streecka tvrdí, že 15 procent občanů silně zasažené obce Gangelt už má vůči viru imunitu a pravděpodobnost úmrtí na infekci vyčíslil na 0,37 procenta. Například podle americké Univerzity Johnse Hopkinse je přitom úmrtnost v Německu pětkrát vyšší. Streeck je rovněž zastáncem postupného uvolňování protikoronavirových opatření a návratu k normálnímu životu.
„Neexistuje významné riziko nakažení nemocí, když jdete nakoupit. Prudké epidemie infekce byly vždy výsledkem toho, že lidé byli po delší dobu těsněji spolu, například při après-ski večírcích v rakouském Ischglu,“ řekl vědec RTL.
Podle něj nejsou ani důkazy o tom, že by viry přežívaly na površích. „Když jsme snímali vzorky z klik od dveří, telefonů nebo toalet, nebylo možné v laboratoři vir kultivovat na základě těchto stěrů,“ řekl Streeck. „Aby člověk virus skutečně ‚dostal‘, musel by se někdo vykašlat do své ruky, bezprostředně poté se dotknout kliky od dveří a hned poté by jiný člověk musel uchopit za kliku a následně se dotýkal svého obličeje,“ vysvětlil expert.
Německá studie tak jde přímo proti březnové studii amerického institutu NIAID, který je součástí Národního ústavu zdraví Spojených států. Institut měřil, jak dlouho koronavirus přežije na různých typech povrchu. Na kartonu prý virus SARS-CoV-2 zůstává aktivní až 24 hodin, na plastovém či nerezovém povrchu byl „funkční“ virus zaznamenán dokonce i po třech dnech. Nejkratší byla jeho životnost na mědi, kde při pokusu zůstal nebezpečný jen čtyři hodiny. Vědci také tvrdí, že kapénky uvolněné do vzduchu kýchnutím nebo zakašláním mohou člověka nakazit dokonce až po třech hodinách. O této studii více zde. Německý Institut Roberta Kocha (RKI) však upozorňuje, že takové vědecké studie jsou prováděny v experimentálních podmínkách, a proto nejsou příliš reprezentativní, pokud jde o riziko přenosu v běžném životě.
V Heinsbergu má být provedena další studie, která má přinést hlubší poznatky o tom, jak se vir šíří a jak by se dal zadržet. „Výsledky této podrobnější studie by pak mohly posloužit jako základ pro doporučení pro národní strategie upouštění od omezení pohybu,“ věří Streeck. Důležité podle něj je, aby se rozhodnutí opírala o fakta, a nikoli o předpoklady.
Další studie šíření
Vědci z Aaltovy univerzity ve Finsku zase nedávno zveřejnili video znázorňující šíření kapének s virem mezi regály v uzavřených prostorech, jako jsou obchody. Jeden člověk podle nich může nakazit i nakupující z druhé uličky, přičemž vir podle nich zůstává ve vzduchu několik minut.
„Někdo infikovaný koronavirem může zakašlat a odejít, ale zanechat za sebou extrémně malé aerosolové částice nesoucí koronavirus. Tyto částečky pak mohou skončit v dýchacích cestách druhých lidí v blízkosti,“ cituje finského vědce Villeho Vuorinena britský deník Daily Mail.
Další studie belgických a nizozemských výzkumníků zase upozornila na nebezpečí šíření kapének při sportu. Běžec nebo cyklista vydechuje silněji než chodec nebo stojící, uvolňuje tak ze sebe více kapének, které mohou nakazit v případě infekce koronavirem další lidi. Podle studie největší riziko přenosu představují největší kapénky, které zase nejrychleji klesají k zemi. Přesto se mohou usadit na oblečení člověka, který se za sportovcem nachází, a nakazit ho zpětně takto. Vědci doporučují udržovat za běžcem odstup až 10 metrů, za cyklistou až 20 metrů. Více o studii zde.
