Vloni v Česku zemřelo nejvíc lidí od druhé světové války, nejčastěji byl příčinou covid

Covid-19 byl v roce 2021 nejčastější příčinou úmrtí, podlehlo mu 18 procent loni zemřelých, téměř 25 500 lidí. V předchozích letech byla první ischemická choroba srdeční. Celkově zemřelo loni 139 981, což bylo nejvíc od konce druhé světové války. Data o příčinách úmrtí na tiskové konferenci prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) nyní Česko čeká poměrně silná podzimní vlna.

V roce 2020, kdy epidemie koronaviru v ČR začala, přibylo podle ředitele ČSÚ Marka Rojíčka 15 procent zemřelých proti předchozímu roku. Loni se počet zemřelých zvýšil meziročně ještě o dalších osm procent.

„Základní příčinou smrti byl covid-19 určen u 14 700 zemřelých mužů a u 10 800 zemřelých žen. Z hlediska věku byl nejčastější příčinou smrti v širokém rozpětí od 40 do 84 let,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. Podle Rojíčka je to změna proti roku 2020, kdy na covid-19 umírali zejména zranitelnější vyšší věkové skupiny.

Naprostá většina lidí, u kterých byl covid-19 příčnou úmrtí, zemřela v nemocnicích. V roce 2020 jich bylo 89 procent, loni 92 procent. Naopak výrazně se snížil ze sedmi na dvě procenta podíl lidí, kteří zemřeli na covid-19 v sociálním zařízení. „Určitě to můžeme přiřadit důslednějším režimovým opatřením a proočkovanosti klientů a zaměstnanců,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Právě očkování podle něj způsobilo, že takzvaných nadúmrtí nebylo loni ještě víc. Seniorů nad 65 let je očkováno dvěma dávkami přes 90 procent. V době nejvyššího vzedmutí covidové vlny loni v listopadu podle něj očkování chránilo proti úmrtí u 86 procent osob nad 65 let lidi se dvěma dávkami a u téměř 99 procent s posilující dávkou. „Drtivá většina úmrtí se týkala osob, které byly neočkovány nebo měly nedokončené očkování. Naopak posilující dávka výrazně stáhla riziko dolů,“ dodal. Časem se ale snižuje ochrana vakcín proti nákaze.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí byla ischemická choroba srdeční (13 procent), třetí cévní onemocnění mozku (pět procent).

Covid nabírá na síle

Po útlumu podle některých expertů nyní covid postupně vrátí v podzimní vlně. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška počty nových případů nyní porostou, podobně jako v některých dalších zemích. Upozornil, že v Portugalsku vzrostl počet nově nakažených v přepočtu na českou populaci na více než 20 000 denně. „Zda se k těm 20 tisícům můžeme dostat, si netroufnu predikovat, uvidíme. Spolu s námi jdou nahoru i další země a nejspíš u nich také s předstihem uvidíme i případný zdravotní dopad do nemocnic. Příštích sedm či deset dní bude rozhodujících,“ řekl Dušek serveru Seznam Zprávy.

V ČR je v posledních dnech denní nárůst případů přes 1000, což je dvakrát více oproti minulému týdnu. Epidemie zrychluje od začátku června, poslední dny je ale nárůst výraznější. Polovina nových případů jsou podle ní subvarianty viru BA.4 a BA.5, které podle odborníků nezhoršují průběh onemocnění, ale zřejmě jsou odolnější vůči očkování a protilátkám navozeným předchozími onemocněními.

„O subvariantách viru víme, že jsou virulentnější, udává se, že jsou až desetkrát nakažlivější, což je velice alarmují zpráva,“ řekl přednosta kliniky infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno Petr Husa.

Přestože epidemie zrychluje, zájem o očkování se nezvyšuje. V úterý se nechalo očkovat 892 lidí, před týdnem jich bylo více než 900. Nejčastěji nyní lidé chodí pro třetí posilující dávku, v úterý ji dostalo 733 zájemců. Dokončené očkování proti covidu má v Česku téměř 6,9 milionu lidí, na přeočkování dorazilo 4,2 milionu z nich. Odborníci i ministerstvo se shodují v tom, že lidé nad 60 let a chronicky nemocní by měli před podzimní vlnou podstoupit další přeočkování čtvrtou dávkou.