1 NOVÝ TRH NA PRAŽSKÉ BURZE

Proč prodávat úspěšnou firmu? Vydat akcie je lepší cesta, říká šéf pražské burzy

NOVÉ

Témata: , ,

Dostat se na burzu je pro menší a středně velké firmy prakticky nemožné. Řada z nich přitom potřebuje pro další rozvoj kapitál. Pražská burza proto rozjíždí v květnu nový trh START určený právě pro tyto podniky. Firmy střední Evropy přitom nemají vstup na kapitálový trh v genech a úspěšné podniky tak často končí prodané, místo aby se dál rozvíjely, říká v rozhovoru pro server Echo24 ředitel pražské burzy Petr Koblic.

Nový trh START startuje asi za 20 dní. Co vás motivovalo tento projekt spustit? Proč je třeba mít trh pro malé a střední firmy?

Tou největší motivací je snaha nabídnout dvěma skupinám účastníků kapitálového trhu produkt, který tu zatím není. Skupině číslo jedna – emitentům, kteří mají specifickou velikost a specifické potřeby, nabídnout možnosti, jak se financovat přes kapitálový trh. A za druhé nabídnout alternativu investorům, kteří hledají možnosti investic do menších a středních podniků a nevyhovuje jim nabídka na hlavním trhu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Takže tu po kapitálovém trhu pro menší podniky byla poptávka…

S oběma těmito skupinami jsme několik let diskutovali a ukázalo se, že požadavek k tomu, aby se mohly začít propojovat, tady je. Problémem je, že u všeho malého přestává fungovat ekonomika, speciálně ekonomika poradců, kteří tradičně kolem kapitálových transakcí musí vystupovat. Takže jsme museli hledat nějaké alternativy, jak ten trh uspořádat. Doufám, že jsme našli tu správnou.

Proč se české firmy neženou na burzu?

Není to jen o českých firmách. Když se podíváme na firmy ve střední Evropě – s výjimkou naprosto specifické situace v Polsku, která je specifická díky tomu, jakým způsobem se tam nastavila penzijní reforma a způsob privatizace – tak ve zbytku střední Evropy včetně Rakouska, Maďarska, zemí bývalé Jugoslávie situace není výrazně odlišná. Žijeme v té části Evropy, která má v genech uvažovat více o dluhovém financování. Druhá věc je, že v České republice byla velmi negativní zkušenost s kupónovou privatizací a hlavně s tím, co se dělo potom. To možná uvrhlo český kapitálový trh do ještě obtížnější situace než kapitálové trhy v jiných zemích.

Chápu to správně, že se firmy tedy obrací raději na banky…

Získat peníze na rozvoj prostřednictvím emise akcií není v hledáčku firem na první místě. Fakt je, že ty firmy, které se k tomu rozhodly, většinou v sobě nesou nějaký anglosaský element. Protože toto je typicky anglosaská záležitost, nebo ještě lépe záležitost z protestantské části Evropy. Odtamtud přišly kapitálové trhy – Holandsko, Anglie, Švýcarsko, následně USA. V některých zemích Evropy relativně zdomácněly a funguje to dobře, v některých to jde ztuha. Takže ve firmách, které se rozhodly vstoupit na kapitálové trhy, a nebylo jich u nás málo oproti jiným zemím, vždy vystopujete nějakého poradce, akcionáře nebo manažera, který zná fungování kapitálových trhů v anglosaském světě a byl schopný ostatní majitele a management přesvědčit, že ta transakce je dobrá.

Takže uvažování majitelů českých firem je jiné?

Řada firem si řekne, že budou budovat podnik, dokud jim na to stačí vlastní a bankovní kapitál. Řada dokonce nechce ani zadlužení u banky a buduje firmu jen dokud vystačí s vlastním kapitálem. No a pak většinou začínají uvažovat o prodeji celé firmy. Málokdo dokáže uvažovat tak, že prodá jen 30 procent na kapitálovém trhu, získá peníze pro sebe i firmu, může ji rozvíjet, může expandovat a bude mít nějaké minoritní akcionáře. Bohužel většinou to takto firmy ze střední a východní Evropy nevidí.

Řekl jste, že firmy, pro něž je START určený, jsou specifické. Můžete to upřesnit?

Jsou tu dvě kritéria. První je určitě velikost. Pro hlavní kapitálový trh, kde obchodujeme Monetu, ČEZ, existuje bariéra vstupu. Je třeba najmout investiční banku, ta udělá standardní IPO proces, je třeba určitá dokumentace, která je relativně komplikovaná. Ve zkratce řečeno, jsou to miliony korun nákladů. Investičním bankám se vyplatí tuto transakci organizovat zhruba někde od úrovně velikosti firmy dvě miliardy korun a více. Není to hranice daná předpisem, spíše skleněný strop. Pro všechny menší firmy je tohle problém. Druhá věc je interní rozpoložení firmy. Hledáme firmy, kde je původní management, který firmu zakládal a spravuje ji několik let, potřebuje akciový kapitál na vlastní rozvoj a zároveň ho nechce získat od investorů typu private equity fondy nebo venture capital fondy. Protože tito investoři – jakkoliv mají nepopiratelné místo na kapitálových trzích – mají většinou investiční horizont mezi třemi, pěti lety. Což zákonitě vede k tomu, že když zainvestují 30 procent do firmy se soukromými majiteli, po třech, čtyřech letech přichází zahájení prodeje firmy jako celku. A s tím spojený „short termism“. Takže hledáme firmy, které toto nechtějí.

Nabízíte jim tedy jinou cestu…

Cestu, která nemá nucený exit za pár let a přitom nabídne stejnou kvalitu kapitálu.

Jak velký máte zájem? Do prvního dne máte vybrané tři firmy.

Tři na květen, jednu na červen. Doufejme, že to takto bude. Když jsme s firmami začali v listopadu, v prosinci opravdu vážně debatovat, bylo jich pět až šest, které o jarním termínu uvažovaly. Na některé to bylo moc rychlé. Ale opatrný zájem je v řádu nízkých desítek. My jsme od loňského léta sedli do auta a objeli jsme s týmem části republiky. Já sám jsem viděl více jak čtyřicet firem, dohromady celý tým jich viděl ke stovce. Na seznamu firem, které to nevyloučily, které to zajímá a chtějí si počkat na výsledek jarního dne, jich je mnoho. Druhá věc je, zda-li to pak firmy dotáhnou a nezvítězí třeba varianta, kdy jim někdo nabídne odkup celé firmy. Proto si netroufnu dělat jakékoliv prognózy.

Bude ten květnový termín trošku test?

Není to test, co se týče kvality těch třech firem. To jsou firmy, které jsou vedeny charismatickým managementem a je to pro ně důležitý krok, který myslí naprosto vážně. Ale máte pravdu, že technicky a organizačně je to pro trh trochu test. Pevně věřím, že bude úspěšný.

Můžete popsat, jak bude START fungovat?

Srovnám to s Prime trhem burzy, na který uvedla své akcie úspěšně třeba Moneta. U těchto velkých obchodů je proces takový, že si emitent vybere skupinu investičních bank, tzv. hlavní manažery emise. Ty de facto kompletně dodávají celou transakci s měkkým závazkem, že to svým klientům budou schopni prodat. S tímhle systémem nemám problém, ale u firem pod dvě miliardy to nefunguje. Takže jsme hledali variantu, jak proces zastřešit z burzy. Důležité je, že na trhu START nebude mít celou transakci pod kontrolou jedna banka. Nabídneme to všem účastníkům trhu, takže všichni klienti se budou moci zúčastnit

Je to tedy oproti regulovanému trhu otevřenější?

Je to daleko otevřenější. Je to tak trochu rozbití stávajícího pořádku pro transakce, u kterých to tím klasickým způsobem nejde. Dále jsme se soustředili na likviditu. Problémem malých firem je to, že se neobchodují tak často. To je logické. Firma, která má tržní kapitalizaci 200 milionů korun a padesát akcionářů, nemůže být stejně likvidní jako firma, která má 200 miliard korun a padesát tisíc akcionářů. Nelze čekat, že těch padesát by si každý den přehazovalo podíly. Tudíž jsme se rozhodli udělat jen několik obchodních dnů. Rozhodli jsme se prozatím pro čtyři obchodní dny za rok, které nazýváme START day a chceme veškerý zájem investorů a emitentů soustředit do toho jednoho dne. Mezi tím budou mít od trhu „klid“ a nemusí to intenzivně sledovat.

Jací investoři se budou moci zúčastnit?

Akcie nebudou nabízeny nejdrobnějším investorům. Vstupní investice bude relativně vyšší, bude představovat jeden lot a ten bude nastaven kolem půl milionu korun.

Proč?

Je to proto, že si myslíme, že investoři disponující aktivním portfoliem ve výši několika milionů korun jsou už trošku zkušenější. Nechtěli bychom, aby do tohoto trhu investoval někdo, kdo má celkově sto tisíc korun a rozhodne se za polovinu svých úspor koupit jednu akcii, ačkoliv třeba neumí číst finanční výkazy. Je to investice do malých firem a obsahuje nepochybně větší riziko, než si koupit akci třeba velkých bank na našem trhu, kde existuje mnoho analýz a mohou se řídit názory obchodníků. Menší firmy naopak mohou mít větší potenciál, ale chceme, aby klienti rozuměli vztahu mezi rizikem a výnosem.

Jaké podmínky mají firmy, pro které je tento trh určený, v Česku? Je tu nějaké podpora kapitálového trhu?

Malé firmy a kapitálový trh – to jsme na bodě nula. Prakticky až na jednu dvě výjimky firmy této velikosti na burze nejsou a to jsou výjimky z matrixu. Ale pokud se budeme inspirovat v zahraničí, tak si dovedu představit různé možnosti pobídek, aby tyto firmy aktivně vstupovaly na kapitálový trh. Ale nejdříve musíme přesvědčit stát, aby viděl přidanou hodnotu ve firmách dobře vybavených kapitálem. Protože zde se bavíme o dlouhodobém kapitálu o penězích na dlouhodobý rozvoj, na výzkum, na technologie, a snad chce stát vidět. A taky myslím si, že je pro stát lepší, když těch statistických 25 tisíc rodin, které mají portfolio větší než  jeden milion euro, alespoň malou část svých peněz nasměruje do rozvoje malých a středních firem, než že si za ně nakoupí třeba nějaký fond amerických akcí. Nebo jiný příklad, je to lepší, než aby skončila část těchto peněz na pražském nemovitostním trhu a následně se ti lidé pokoušeli byty pronajímat přes Air B&B.

Jaké jsou tedy možnosti?

Jsou země, kde jsou investice občanů do malých a středních firem do určité míry daňově odečitatelnou položkou. Dá se přinést i další argument pro stát. Firmy, které jsou na kapitálovém trhu, mají mnohem transparentnější finanční reporting a mají výrazně menší možnost daňových optimalizací. Takže těch argumentů je hodně. My se stát pokusíme přesvědčit, že to funguje, a že to má smysl.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Spotify byla při vstupu na burzu oceněna na téměř 30 miliard USD


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.