Týdeník Echo: Jiří Bartoška fatalista, tajemství Trumpa a vatikánských archivů

Z obálky nového čísla Týdeníku Echo se usmívá herec Jiří Bartoška, prezident karlovarského filmového festivalu, jehož letošní ročník byl kvůli pandemii koronaviru zrušen. Rozhovor s ním pořídili Dalibor Balšínek a Jiří Peňás. Co všechno říká o Donaldu Trumpovi knižní bestseller Johna Boltona, zavádějící nás do zákulisí Bílého domu? Horkou novinku pozorně přečetl Ondřej Šmigol.

A jaké překvapení může historiky čekat v těch odděleních vatikánských archivů, které byly konečně zpřístupněny odborným badatelům? Pozornost na ně zaměřil Michael Durčák. Dramatický nárůst deficitu státního rozpočtu analyzuje Petr Holub, nad budoucností Googlu se zamýšlí Lenka Zlámalová a důkladnou kritiku nového alba Boba Dylana překládá Ondřej Štindl.

V rozhovoru s Jiřím Bartoškou je řeč také o Milanu Kunderovi. „Chcete říct, jak to mám s Kunderou?“ ptá se herec. „V roce 1975 nebo 1976 jsme byli Činoherním studiu v Ústí nad Labem a tam, že se bude dělat hra Jakub Fatalista, dramatizace Evald Schorm. Při první čtené zkoušce dostanu text, otevřu první stránku a na ní je napsáno: tři schůdky vlevo, tři schůdky vpravo, nahoře postel… Čtu to a říkám, no tohle přece nemohl napsat Evald Schorm, to mu vůbec neodpovídá. Prosím vás, kdo to napsal? Moc dlouho se neutajilo, že to je Kunderův text, určitě to věděl Karel Steigerwald, který se s Kunderou dobře znal. Režíroval to tehdy Ivan Rajmont, jezdilo se na to z Prahy, já nevím, kdo věděl, že je to Kundera, ono stačilo, že je pod tím podepsaný Evald Schorm, ten byl taky zakázaný, ale na oblasti mohl. Bylo to báječné představení, lidi reagovali, chápali narážky a jinotaje, bylo to slavné.“

Jakým způsobem pracují poradci pro Donalda Trumpa? Třeba takto: „Bolton rychle pochopil, že s Trumpem je potřeba zacházet jinak než s předchozími hlavami státu. Zatímco před summitem s Kimem v Singapuru se snažili připravit šéfa konvenčním způsobem, před setkáním v Hanoji zkusili jinou taktiku. Promítli mu sestřih všech prezidentů, kteří tvrdili, že se dohodli se Severní Koreou. Následovalo shrnutí, jak KLDR tyto závazky porušila. Video bylo zakončeno odchodem Ronalda Reagana ze summitu v Reykjavíku, kde se nedokázal dohodnout s Michailem Gorbačovem. Zpráva byla jasná: lepší odejít bez smlouvy než vyjednat špatnou.“

„Poslední globální mýtus moderních dějin v nejbližším měsících a letech, pokud to koronavirus dovolí, padne – badatelům se totiž konečně zpřístupní dokumenty vysvětlující roli Vatikánu a papeže Pia XII. za druhé světové války,“ uvádí svůj text Michael Durčák a pokračuje: „Vatikán je posledním aktérem v největším světovém ozbrojeném konfliktu, o jehož zapojení a vlivu víme zatím velmi málo. Svatý stolec je obecně kritizován pro svou politiku v meziválečném období, z dnešního pohledu důvěřivou. Po morálním a hodnotovém kolapsu první světové války si římskokatolická církev své postavení musela zase budovat, neobešlo se to bez kompromisů s režimy a státy, které byly vůči katolíkům často otevřeně nepřátelské.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.