Turecko má smělé plány. Do EU bez víz letos, jako člen do roku 2023

Turecko očekává, že nejpozději do konce roku získá bezvízový styk s Evropskou unií. V opačném případě přestane přijímat uprchlíky, které EU vrací z řeckých ostrovů. V rozhovoru, který v pátek zveřejnil deník Die Welt, to řekl turecký velvyslanec v Německu Selim Yenel. Je to sotva pár týdnů, co dalo Turecko ultimátum do konce října. Podle velvyslance také Ankara očekává brzký vstup do unie, a to do roku 2023.

„Liberalizace vízového styku musí přijít ještě před koncem letošního roku, rok 2017 není přijatelný,“ řekl velvyslanec. „V příštím roce se budou konat volby v důležitých evropských zemích jako je Francie a Německo. Při nich by se mohly hledat argumenty, proč by turečtí občané neměli dostat bezvízový styk,“ doplnil.

Jen před pár týdny turecký ministr zahraničí určil jako poslední možnost bezvízového styku letošní říjen.

EU si pro zrušení víz stanovila celkem 72 podmínek, které se týkají mimo jiné zabezpečení dokladů totožnosti, řízení migrace, bezpečnosti, základních lidských práv a zpětného přebírání migrantů. Ankara ale podle Bruselu zatím všechny neplní a někteří eurokomisaři naznačili, že směrnice o bezvízovém cestování do konce roku nevznikne.

Čtěte také: Před rozvodem s Ankarou: Chystá se přesun jaderných raket do Rumunska

Yenel pohrozil, že pokud Turci bezvízový styk nezískají, Ankara přestane plnit březnovou dohodu s EU o společném řešení migrační krize. „V takovém případě bychom neposílali do Evropy autobusem miliony uprchlíků, jak si někteří představují. Přestali bychom ale přijímat zpátky syrské uprchlíky z EU,“ řekl velvyslanec. Vyjádřil ale přesvědčení, že k takovému vývoji nedojde a březnová dohoda bude zachována.

Podle Yenela také Ankara nadále usiluje o vstup do unie. „Turecká vláda chce do EU vstoupit před rokem 2023,“ řekl. „V současnosti nejsou podmínky pro vstup tak výhodné, ale to se může rychle změnit,“ dodal.

Velvyslanec předpokládá, že na rozhovory nebudou mít žádný vliv ani dopady neúspěšného pokusu o vojenský převrat, po němž došlo k masovému zatýkání a propouštění státních zaměstnanců. Z unie poté začaly zaznívat hlasy kritizující Ankaru, že po neúspěšném puči zesiluje nedemokratické tendence.

Čtěte také: Turecko propustí 38 000 vězňů. Uvolní si tím místo pro pučisty

„EU si nemusí dělat starosti o demokracii v Turecku. Není k tomu žádný důvod,“ tvrdil nyní Yenel. Podle něj je pochopitelné, že Turecko v době převratných událostí muselo přijmout výjimečná opatření.

Velvyslanec také vyjádřil přání, aby unie dala jasněji najevo, že pokus o puč odsuzuje a že stojí na straně prezidenta Recpa Tayyipa Erdogana. „Turecko očekává, že (německá) kancléřka (Angela) Merkelová, předseda Evropské rady (Donald) Tusk, předseda Evropské komise (Jean-Claude) Juncker nebo slovenské předsednictví navštíví naši zemi. To by posílilo demokracii v Turecku a ukázalo, že jste pochopili, že demokracie byla zachráněna (před pučisty),“ řekl.

Čtěte také: Turecko navrhuje pro Gülena 1900 let vězení za zosnování puče