Elitní policisté kradou a podvádí
Zní to jako hodně bizarní příběh. Bohužel z něj jako plagiátor a podvodník vychází elitní policejní útvar ÚOOZ, vyšetřující většinu velkých hospodářských a korupčních kauz včetně případu Nagyová, který shodil vládu a rozložil politiku. Je to právě ten útvar, z jehož výsledků nemalá část znechucené společnosti očekává katarzi.
Městský soud v Praze ve čtvrtek rozhodl, že se ministerstvo vnitra musí omluvit studentu práv Martinovi Richterovi za to, že policie část obvinění v kauze Opencard opsala z jeho studentské práce. Pikantní je, že dotčený student je synem bývalého náměstka primátora a radního Pavla Richtera (TOP 09). ÚOOZ intelektuálně vyraboval jeho argumentaci pro hromadné obvinění pražských radních mezi nimi i současného primátora Tomáše Hudečka (TOP 09) a jeho předchůdce Bohuslava Svobodu (ODS).
Soudce si v usnesení ÚOOZ podal docela ostře. Policista sepisující obvinění podle něj použil text protizákonně, bez svolení autora a „způsobem vzbuzujícím klamavý dojem, že autorské dílo je výsledkem pečlivého uvážení policejního orgánu“. Nešlo o výpůjčku jedné věty nebo pár slov, ale tří normostran, což byla fakticky pětina celého obvinění a hlavní část argumentace. A to ve velmi sporné kauze, kde jsou obviněni radní, kteří už jen hasili pochybná rozhodnutí předchozí politické garnitury, která Opencard rozjela.
Martin Richter psal o trestní odpovědnosti zastupitelů za hlasování. Loni na jaře policisté obvinili radní. Student práv si pročítal obvinění svého otce a slova mu byla velmi povědomá. "Zarazilo mě, že jsem četl vlastní věty a formulace z mé studentské práce. Nicméně jsem shledal s ročním odstupem, jak jsem získal nové zkušenosti, že je velice obecného rázu a že si nemyslím, že je pro praxi použitelná. Nicméně části v obvinění jsou doslovně zkopírované," uvedl.
Práci sepsal Martin Richter v roce 2012, tedy rok před obviněním radních, v rámci vědeckého semináře s názvem Trestní odpovědnost zastupitelů za hlasování. Tato studie byla poté odevzdána do soutěže Studentská vědecká a odborná činnost a následně volně přístupná na webové stránce fakulty.
Richterův právník podal na policistu ÚOOZ trestní oznámení. Generální inspekce bezpečnostních sborů ho ale odložila, protože v jednání policisty elitního útvaru neviděla trestní čin ani přestupek. Martin Richter se nedal a pokračoval u civilního soudu. Ten mu dal v první instanci, zatím nepravomocně za pravdu. „Nežádal jsem nic jiného, než aby stát uznal, že policie jednala nezákonně a že by takto postupovat neměla.“ Detektivové podle něj ze studentské práce a téma trestněprávní odpovědnosti zastupitelů jen slepě opsali tři normostrany místo toho, aby se případem skutečně zabývali. „Chtěli zřejmě vzbudit dojem, že je text obvinění propracovaný a že jeho přípravou strávili hodně času.“
Teď alespoň víme, že v nejcitlivějších politických kauzách se obviňuje podle zastaralých studentských seminárek. Důvěra značné části veřejnosti k policistům a žalobcům je zatím stále značná. Těch lapsů a velkolepých kauz, k nimž nemají pořádně nabito důkazy, ale bohužel přibývá. Vrcholem bude, až se ukáže, že olomoučtí žalobci v čele s Ivo Ištvanem nemají žádné tvrdé důkazy v kauze Nagyová. Vyšumění může přinést další a výrazně hlubší frustraci společnosti, která může přivést k moci ještě podivnější spolky, než vynesla antikorupční vlna loni v loňských volbách.
Bod, kdy lidí přestávají věřit ve spravedlnost, je začátkem šikmé plochy k hlubokému rozkladu. Dobrou zprávou je, že zatím je stále spoleh na soudy. Značná část médií tiskne obvinění policistů jako písmo svaté, o němž se nepochybuje a nediskutuje. Orgány činné v trestním řízení zatím není ve zvyku příliš kritizovat. Jak jsme viděli v případě Richter, i Generální inspekce raději případ mířící na elitní útvar v elitní kauze „zamete“.
