Horáček: Proč chci na Hrad? Chci Povstání úcty a lásky

Michal Horáček, který zvažuje kandidaturu na českého prezidenta, zveřejnil na svém facebookovém profilu vysvětlení, proč o Hradě uvažuje. Přinášíme jej v plném znění.

Proč uvažuji o kandidatuře na úřad prezidenta České republiky?
Protože chci inspirovat Povstání.
Chtěl bych o něm něco říct.
Každý z nás je unikát. Proto je jisté, že máme lecjaké názory: ohledně migrace, EU, NATO, Ruska, Iránu, Izraele, inkluze, vzdělávání, věku odchodu do důchodu…
To je přirozené a správné. Co ovšem za správné rozhodně nepovažuji: že ve veřejném prostoru jsme začali být náchylní si kvůli tomu nadávat, peskovat ty jinak smýšlející a dokonce navrhovat, aby byli z naší pospolitosti vyloučeni. Napsal jsem: Žijeme v nádherné době. Teď přiznávám, že posledních letech se mnohokrát stalo, že jsem v to sám přestával věřit. To ve chvílích, kdy mě tísnilo, že prim začíná hrát to, co je v nás nedobrého.
A přesto: shromáždíme-li se v hojném počtu třeba stadionu nebo jinde, stane se, že zazní první takt naší hymny.
Všichni povstaneme.
A to proto, že přece něco sdílíme: nejen úctu k písni. I úctu k zemi, o které snad trochu neumělými verši, ale mocně vypravuje, k níž nás znovu povolává. Připomíná nám naše mrtvé, kteří za nás bojovali, kteří nás inspirovali, kteří nás učili. Připomíná i naše budoucí, kterým přejeme mír a prosperitu. A tak je v tom ještě víc, než úcta. V našem povstání je i láska.
A vůbec všechno, co nás spojuje.
Společně jsme povstali, společně stojíme, společně doufáme.
Takové Povstání chci rozpoutat.
Povstání, k němuž není třeba známé melodie. Je k němu potřeba tiché úcty a lásky k zemi, jejímiž živými zástupci jsme. Odpovědni za ni: naším úkolem je, aby nehynula, ale rozkvétala.
První, co k tomu potřebujeme, je vzájemný respekt.
Podržme si svá různorodá hlediska. Ale probuďme v sobě i vědomí, že naše spory nesmí být záštiplné, že musejí přispívat k řešení toho, co řešit a vyřešit musíme. Přestalo se nám v tom dařit. Ale povstaňme a uvidíme: Máme na víc.
Chci Povstání, které není proti někomu a něčemu, ale pro něco.
Chci povstání toho nejlepšího v nás.
Chcete-li se vy, ať už žijete v jakékoli končině Čech, Moravy nebo Slezska, takového Povstání zúčastnit, dejte mi to prosím najevo. Bude pro mě čest povstat spolu s vámi.