40 let pro Karadžiče. Za Srebrenici a Sarajevo, rozhodl tribunál

Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu shledal někdejšího vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiče vinným z genocidy ve městě Srebrenica, kde bosenští Srbové v červenci 1995 zmasakrovali 8000 muslimských mužů a chlapců. Za tento a další válečné zločiny byl odsouzen na 40 let vězení.

Soud také shledal Karadžiče trestně odpovědným za tříleté obléhání Sarajeva bosenskosrbskými silami, během něhož přišly o život tisíce lidí. Uvádí se to v rozsudku ke druhému z jedenácti bodů obžaloby, který nyní čte předsedající soudce O-Gon Kwon. V odůvodnění tohoto dílčího verdiktu se uvádí, že ostřelování Sarajeva bosenskosrbskými silami z ručních a dělostřeleckých zbraní by nebylo možné bez Karadžičovy podpory. Obléhání bosenské metropole trvalo 44 měsíců a vyžádalo si přes 10 000 mrtvých, včetně 1500 dětí.

ICTY kvůli nedostatku důkazů neshledal Karadžiče vinným z genocidy v dalších sedmi bosenských městech. Při čtení rozsudku, které ještě pokračuje, to uvedl předsedající soudce.

Proces trval šest a půl roku. Karadžič byl obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných bosenskosrbskými silami za války, která pustošila Bosnu v první polovině 90. let. Žalobci žádali doživotí, Karadžić chtěl zproštění viny.

Jedenáctibodová obžaloba se týkala především odpovědnosti za genocidní masakr ve Srebrenici, při němž srbské síly v závěru války v roce 1995 povraždily 8000 muslimských mužů a chlapců..

Tribunál se má rovněž, a to poprvé, vyjádřit k držení jako rukojmích téměř 400 příslušníků mírových sil OSN bosenskosrbskými silami v květnu a červnu 1995. Mezi nimi byli tehdy i tři Češi.

Karadžić se před spravedlností ukrýval více než deset let, než byl zadržen v červenci 2008 v Bělehradě. Proces s ním začal před ICTY v říjnu 2009. Na jeho konci v říjnu 2014 v závěrečné řeči prohlásil, že očekává zprošťující rozsudek. Je přesvědčený, že za zločiny nese pouze morální odpovědnost, nikoli trestní.

Válka si v Bosně a Hercegovině vyžádal životy více než 100 000 lidí. Zhruba 2,2 milionu obyvatel kvůli ní muselo utéci nebo bylo vyhnáno při etnických čistkách z domovů.