V evropských městech se demonstruje proti odebírání dětí v Norsku

V sobotu se sejdou před norským parlamentem v Oslu, v pátek demonstrovali před ambasádami tohoto severského státu v Londýně a v Dublinu. Připravují se demonstrace v Praze, Bruselu, Varšavě, Talinu i v Moskvě. Organizují je lidé, kteří protestují proti masivnímu odebírání dětí norskými úřady, které postihlo i českou rodinu Michalákových.

Dvacátého ledna zmizela z domu pěstounů v norském městě Stjordal devítiletá litevská holčička. Norská policie rozběhla rozsáhlé pátrání a posílila hraniční kontroly. Domnívá se, že dívku unesla její litevská matka, jíž úřad na ochranu práv dítěte, Barnevern, dceru před časem odebral. Barnevern „zabavuje“ rodičům, které obviní z týrání potomků nebo z nedostatečné péče v Norsku ročně kolem desetitisíce dětí. Důvodem mohou být třeba i tělesné tresty,  v řadě zemích tolerované.

Proti praktikám Norska a dalších skandinávských zemích v takzvané juvenilní justici v poslední době v zahraničí narůstá kritika, včetně petic poslanců Evropského parlamentu či diplomatických nót zemí, odkud jsou dotčené rodiny. Týká se to i Česka, kde zájem vzbudil především případ Evy Michalákové.

Norská média mlčí

„Pokud se k problému vyjádří český prezident a další politici, mělo by to logicky vzbudit pozornost norských médií, ale to se neděje. Jezdí sem novináři z Česka, Litvy, Polska či Indie, stále víc případů putuje do Štrasburku, je ale zarážející, že přestože norští novináři o tom vědí, drží jazyk za zuby,“ řekl deníku ECHO24.cz norský právník Marius Reikeras, který se případy odebraných dětí zabývá. Důvodem je podle něj to, že i soukromá norská média získávají od státu tučné dotace, a proto chtějí být k vládě loajální.

Podle Reikerase se Norové ale začínají zajímat o případy Barnevernem postižených norských rodin a pohled veřejnosti na tento úřad se pomalu mění - především díky informacím šířícím se na sociálních sítích. „Před šesti sedmi lety všichni věřili, že Norsko je země, kde se dbá na lidská práva, ale když je víc  informací, lidé začínají vidět chyby v právním a politickém systému a všímají si i negativních stránek Barnevernu,“ dodává právník.

V tomto týdnu se v norské veřejnoprávní televizi objevila například reportáž o tom, jak odborníci, kteří pro Barnevern vypracovávají posudky podporující odebírání dětí, jsou zároveň placeni soukromými dětskými domovy, kde poté děti končí. „V systému hrají roli velké peníze,“ podotkl Reikeras.