‚Problém vyřeším pro všechny,‘ věří osamocený bojovník za podnikatele Čupr
zaměstnávání cizinců
ROZHOVOR
FOTO: Rohlik.cz
Téma nelegálního zaměstnávání cizinců v Česku otevřel případ společnosti rohlik.cz, v jejíchž skladech zajistila minulý týden cizinecká policie 85 Ukrajinců. Ti zde podle ní pracovali v rozporu se zákonem a budou vyhoštěni. Otázkou však zůstává, v rozporu s jakým zákonem. Do boje za zpřesnění legislativy a za přísun pracovní síly ze zahraničí vytáhl zakladatel společnosti Tomáš Čupr, který argumentuje zákonem o zaměstnanosti a tvrdí, že žádné povolení nebylo třeba. „Já osobně jsem se vydal na cestu, která končí tím, že ten problém vyřeším pro všechny,“ řekl v rozhovoru pro deník Echo24 Čupr.
Ačkoli vašich 74 zaměstnanců bude nejspíše vyhoštěno (policie tvrdí, že zde pracovali nelegálně a dalších 11 na vyjádření policie teprve čeká), vy hledáte mezery v zákoně. Může to být podle vás opravdu účinný postup, jak situaci vyřešit?
Chtěl bych, aby policie ukázala, co je špatně. Tady jsou tisíce lidí, kteří jsou tady na pracovní víza do členského státu EU a zákon to prostě nezakazujete (jedná se o zákon o zaměstnanosti § 98, písm. k) – pozn. redakce). Ať policie ukáže paragraf, kde to je podle nich blbě (policie se odkazuje na zákon o pobytu cizinců na území České republiky – pozn. redakce). To je to, co řeším. Druhá věc je, že se budu snažit jednat se všemi ostatními asociacemi, které tady jsou, vytvořit podmínky na trhu práce, abychom tady ty lidi mohli shánět. Jedná se o to, kdo je v právu a kdo není.
Čtěte více: Jsme nelegální? Tak to jsou tu všichni. Policie má dvojí metr, zlobí se Čupr
Budete hledat podporu i u politiků?
Jde mi o to, aby se vyřešila problematika jako taková. Politickou pozornost to má a vzhledem k zájmu médií bych se divil, kdyby se toho někdo nechtěl chytit. Potřebuji jednoho inteligentního politika, který je ochoten se postavit za téma perzekuce podnikatelů v Česku. Já jsem se vydal na cestu, která končí tím, že ten problém vyřeším pro všechny. Buď stát řekne, že je to v pořádku, nebo vydá nějaký předpis nebo změní zákon. Bojuji za právní stát.
Vyjádřily vám již podporu některé společnosti, které se potýkají se stejným fenoménem? Veřejně to totiž zatím žádná neudělala.
Ano, samozřejmě že mi volali. Ale než do toho zatáhnu ostatní, tak se musím ujistit tím, že se mnou po té cestě chtějí jít. Proto je nyní nechci jmenovat. Zatím jsem ten jediný na barikádě a ostatní mají stažené zadky. To jsem věděl. Oni tam ty lidi mají také a kontroly měli také, ale to je ta nejednotnost v názorech různých ministerstev.
Snažil jste se ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo vnitra, pod které tato agenda spadá, kontaktovat, aby vám zmíněný rozdílný výklad zákona o zaměstnanosti vysvětlili, popřípadě vyjasnili, na základě jakého zákona budou Ukrajinci vyhoštěni?
Ano, psal jsem tiskovému mluvčímu policie Tomáši Hulanovi a on mi nejdříve odepsal, že schůzce jako takové a s ní spojené konstruktivní debatě se policie nebrání. Později mi však napsal, že se k problematice v médiích již vyjádřily fundované autority a že nyní probíhá šetření a osobní schůzka by tedy byla nad rámec aktuální situace. Jak byla policie komunikativní na počty lidí, tak jsem nyní neslyšel říct, vyhošťujeme Ukrajince na základě tohohle. Ministerstvo práce a sociálních věcí mi zaslalo dva obecné texty, kde píší, že v rámci pracovní skupiny panuje shoda a že nechtějí komplikovat zaměstnávání cizinců.
Čtěte podrobněji: Zmatek na ministerstvech. Kauza rohlik.cz upozornila na mezeru v zákoně
Ještě o víkendu jste jako společnost tvrdili, že vám lidi dovážela polská agentura. Vyjádřila se tak pro Echo24 ještě v pondělí i vaše tisková mluvčí Michala Gregorová. Nyní už říkáte jen firma. Proč došlo ke změně rétoriky?
Ke změně nedošlo. Já jsem prostě použil nějakou mediální zkratku. Bohužel ta zkratka je nějak vymezená v zákoně. Prostě jsem udělal chybu a nejsem právník a nevěděl jsem, že agentura má nějaký definovaný režim. Svoje vyjádření jsem časem zpřesnil. Nechť stát posoudí, jestli je to agentura nebo zaměstnavatel. Ale jelikož my máme smlouvu o dílo, tak to není agentura, ale firma.
Je mezi agenturou a firmou nějaký rozdíl? A můžete říct, jak se firma jmenovala?
Agentura podléhá povinnosti registrace a když vám dodá lidi, tak mohou dělat, co chtějí, a ty lidi platíte vy. Kdežto když vám lidi dodává jiná firma, tak vy platíte té firmě a ta platí ty lidi. My agenturu nepoužíváme, přesnější rozdíly vám asi nevysvětlím, nejsem právník. V našem případě se jedná o firmu OVD Termi Trans, která byla založena v roce 2010 a je v polském rejstříku.
Váš postup kritizuje především Asociace pracovních agentur, která firmu, jež vám zaměstnance dovezla, nazývá pseudoagenturou. S ní vámi uzavřená smlouva o dílo je podle asociace v rozporu se zákonem o zaměstnanosti, jelikož vaši zaměstnanci podle asociace žádné dílo nevykonávají. A vy jste se tím údajně dopustili tzv. zastřeného agenturního zaměstnávání. Je tato kritika podle vás oprávněná?
Jestli zde někdo argumentuje zastřeným agenturním zaměstnáním, tak ať nejdříve vysvětlí, co to je. A o tom, zda se jedná o pseudoagenturu, může rozhodnout jen soud nebo policie, která to tak ještě neučinila, respektive nic takového neoznámila. Řízení stále probíhá. I v takovém případě to ale neznamená nelegální chování. Také nesouhlasím s tím, že skladníci nemohou vykonávat službu či dílo. Jako předseda asociace pracovních agentur nemůže pan Burkovič říkat nic jiného. Jen celé kauzy využívá k lobbingu pro vlastní byznys. Pan Burkovič dělá právní rozbory na základě televizní debaty, to je úplně absurdní. Ať rozhodne soud.
Pokud s odvoláním na vyhoštění neuspějete, budete pokračovat až k soudu?
Zatím ještě nevíme, jak dopadne odvolání, ale myslíte si, že kdybych neměl názory od dvaceti právníků, tak že bych do toho šel? Navíc to, že rozhodování cizinecké policie není jednotné, potvrzuje i náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček, který již dříve řekl, že v některých krajích policie lidi z České republiky vyhostí a v některých případech policisté konstatují, že je všechno v pořádku. Co víc tedy ukazuje, že jsme v právu?
