Zemanova hra a ostuda všech
Český prezident musel včera na Albertově zažívat jeden z nejkrutějších okamžiků své politické kariéry. A nutno říct, že si jej svými provokativními a urážlivými výroky zasloužil. Před zraky prezidentů okolních zemí a Maďarska byl vypískán a odmítnut tisícovkou svých odpůrců, kteří na nastoupenou delegaci házeli vajíčka a to, co měli právě po ruce. Nebyl to příjemný pohled. Žádný projev agrese schvalovat nelze a vajíčka mají v posledních letech neblahou tradici.
Politici ale musí být připraveni snášet větší míru kritiky. Ví to i Joachim Gauck, nezpochybnitelná morální autorita a současný německý prezident. On byl jediný, kterého měl létající předmět z davu zasáhnout. Český prezidentský úřad ve snaze poukázat, že na Albertově se sešly podivné živly, vydal prohlášení, že německý prezident byl zasažen a otřesen. Komuniké německé strany strany znělo zcela jinak. Letícího předmětu si německý prezident nevšiml a měl být zasažen jen velmi malým kouskem. Interpretace, proč německá strana nechtěla rozpitvávat nešťastný incident, mohou být různé, ale v každém případě nepřistoupila na komunikační hru z Pražského hradu.
Připomenutí 25. výročí 17. listopadu mělo podivnou pachuť už před Albertovem. Stát jako takový k jeho oslavám nijak nepřispěl. Třeba ve srovnání s Německem, které si před čtrnácti dny velkolepě, důstojně a takřka celonárodně připomnělo pád Berlínské zdi. Co udělal český stát? Setkání pro hrstku lidí v Lichtenštejnském paláci, setkání Parlamentu v muzeu, dva semináře a odhalení pamětní desky na Albertově? Největší pozornost vyvolala konference na Žofíně, kde se hlavní role ujali Zeman s Klausem, kdy první pozurážel studenty demonstrující 17. listopadu 1989 a druhý se bral jen za své zásluhy v ekonomické transformaci. A tak jediné důstojné připomenutí připravilo v Národním divadle Post Bellum financované privátními osobami, program na Národní třídě iniciovaný občanským sdružením a veřejnoprávní média. O čem svědčí, že současná politická garnitura přistoupila k 17. listopadu tak vlažně?
Česká společnost je rozdělená, determinovaná, ohrožena rozpadem dosavadního systému vládnutí politických stran. Můžeme se dočkat ještě nečekaného vývoje, protože alternativa je slabá, v koutě a neschopná rovnováhy. Prezident k žádnému uklidnění společenských vášní nepřispívá a jen prohlubuje polarizaci společnosti. Incident na Albertově ukazuje, že Zemanovo ostudné chování není jen jeho ostudou, ale ostudou nás všech.
