Finanční správa nás ignoruje, stěžují si daňoví poradci
SPORNÉ OPATŘENÍ LIKVIDUJE I POCTIVÉ
Daňoví poradci by rádi s finanční správou probrali používání kritizovaných zajišťovacích příkazů. Nelíbí se jim totiž, co řekl ministr financí Ivan Pilný o jejich používání na pondělním jednání vlády. Podle něj s jejich aplikací není žádný problém a úředníci je používají správně. Podle Komory daňových poradců ale materiál, který citoval, není kompletní. Se zástupci finanční správy by celou věc chtěli řešit v říjnu, plánují je pozvat na seminář.
„Plánujeme přibližně na říjen seminář, kde bychom rádi probrali změněnou metodiku, kterou by daňová správa měla představit cca ve druhé půlce září. Plánujeme, že by se diskuse zúčastnily všechny zainteresované strany, tj. zástupci daňové správy, podniků, soudců atd. Rádi bychom tam diskutovali možnost změny legislativy tak, aby bylo možné předejít excesům při uplatňování některých nástrojů daňovou správou, zejména pak zajišťovacích příkazů,“ uvedla pro server Echo24 prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle ní to přitom vypadá, že finanční správa nemá zájem se s daňovými poradci, kteří mají se zajišťovacími příkazy zkušenost „z druhé strany“, bavit. Komora totiž poslala resortu financí své připomínky k používání zajišťovacích případů. Podle Pospíšilové ale zůstaly bez odpovědi. „Jinou debatu zatím neplánujeme, protože i z reakce ministerstva financí si dělám závěr, že o ni vlastně nestojí, když na naše podněty z připomínkového řízení vůbec nereagovali,“ dodala Pospíšilová.
Kritika zůstává bez odpovědi
Komora v připomínkách upozorňovala na skutečnost, že statistická data jsou nedostatečná pro přijetí jakéhokoliv závěru o tom, zda dochází či nedochází k nadužívání zajišťovacích příkazů, stejně tak jako jsou podle ní nedostatečná k závěru, nakolik je finanční správa před soudy úspěšná. V materiálu, který v pondělí přinesl Pilný na vládu, se ale reakce na jejich dotazy prý vůbec nepromítly. „Naše připomínky nebyly nijak vypořádány, důvod neznáme,“ řekl serveru Echo24 člen komory Tomáš Hajdušek.
Čtěte také: Nadužívání zajišťovacích příkazů? Likvidujete podnikatele, zní z opozice
V materiálu je podle něj například uveden počet žalob 121, ale Odvolací finanční ředitelství uvádí jiné číslo. „Podle něj je počet žalob 200. A případy z let 2015 a 2016, ve kterých došlo k nárůstu v počtu vydaných zajišťovacích případů, ještě na soudní přezkum čekají. Evidujeme 87 doposud nevyřízených sporů před krajskými soudy a 13 před Nejvyšším správním soudem. O tom se v předloženém materiálu nehovoří,“ dodal Hajdušek.
Podle Pilného a předloženého dokumentu je ale vše v pořádku. „Počet dotčených daňových subjektů je meziročně přibližně konstantní, počet vydaných zajišťovacích příkazů se zvýšil spolu se změnou chování dotčených daňových subjektů. Zvyšuje se průměrný počet vydaných zajišťovacích příkazů na jeden daňový subjekt a dlouhodobě klesá průměrná zajištěná částka na jeden daňový subjekt… Zajišťovací příkazy byly ve většině případů potvrzeny ze strany správních soudů,“ uvádí materiál.
Právě Hajdušek má ale ze své praxe jiné zkušenosti. „Osobně mám za sebou jeden takový případ, kdy byl vydán zajišťovací příkaz, aniž by v odůvodnění bylo uvedeno, že se jedná o daňový podvod. Nejvyšší správní soud tento zajišťovací příkaz jako nezákonný zrušil,“ uvedl.
A přidává i jiný příklad. „Momentálně zastupuji klienta, kterému byl vydán zajišťovací příkaz, aniž by se v daném obchodním řetězci ztratila jediná koruna na dani. Jedná se o reexport osobních automobilů a správce daně zřejmě nerozumí důvodům, pro které byl zvolen konkrétní obchodní model. To ovšem vůbec neznamená, že je na tom něco špatně a mělo by dojít k doměření daně. Takový případ považuji za čítankový příklad situace, kdy by k vydání zajišťovacího příkazu vůbec nemělo dojít,“ dodal.
Čtěte také: „Šikanujete ty malé“. Poslanci se pustili do finanční správy
Vláda v září dostane další, podrobnější analýzu toho, jak finanční správa využívá zajišťovacích příkazů. Vypracována by měla být do konce srpna a měla by obsahovat podrobnější statistiky z letošního roku.