Češi nehlasovali. Tím řekli ANO
Nejoblíbenějším titulkem komunálních voleb byly variace na „Češi řekli ANO“. Autoři těchto titulků se mimoděk zachovali jako pracovníci marketingu hnutí Andreje Babiše. Tvrzení „Češi řekli ANO“ má totiž smysl pouze jako velmi účelová interpretace skutečných výsledků. Správný by byl jiný titulek: ANO řeklo pět procent voličů ve třiceti městech.
Údajný Babišův triumf dokumentují údaje o tom, že ANO získalo nejvíc hlasů v devíti ze třinácti krajských měst. Tím ovšem výčet úspěchů víceméně končí. Z dalších třinácti statuárních měst, které dosahují aspoň čtyřiceti tisíc obyvatel, už Babišovi kandidáti vyhráli pouze ve Frýdku-Místku, Opavě, Přerově a Děčíně. Existuje ještě dalších 47 okresních měst, ANO přitom vyhrálo v šesti z nich, konkrétně v Jeseníku, Kroměříži, Hodoníně, Jičíně, Příbrami a Litoměřicích. Kromě bývalých sídel okresů žije víc než 10 tisíc lidí v dalších šedesáti městech, v devíti z nich vyhrálo ANO. Dá se tedy očekávat, že Andrej Babiš dosadí starosty nejvýš do třiceti měst v Česku, z toho přitom polovina leží v sociálně problematických regionech severních Čech a severní Moravy.
Proto zaslouží pochvalu tvůrci volební strategie, která vnutila veřejnosti a médiím i při dílčím vítězství hnutí ANO představu dokonalého triumfu.
Nesprávný dojem o suverenitě ANO podporuje také Český statistický úřad tím, jak sčítá hlasy. ANO získalo ve volbách celkově nejvíc hlasů, přes 14 procent, i když uspělo jenom v některých městech. Dojem vítězství vzniká tím, že se při volbách nehlasuje pro strany, ale pro jednotlivé kandidáty. Kdo volí kandidátku jedné strany v Praze, rozdělí 65 hlasů, v Brně a Ostravě 55 hlasů. Počty zastupitelů a tím hlasů pro místní voliče se snižují s velikosti obce až k devíti v nejmenších vesnicích. Vítězství hnutí ANO na počet hlasů proto ukazuje pouze známý fakt, že uspělo v krajských metropolích.
Na volbu primátora stačí pár tisíc hlasů
Už vůbec se nedá tvrdit, že pro hnutí ANO hlasovala značná část obyvatelstva, a to ani ve velkých městech. Třeba v Praze nepřišlo volit ani 40 procent voličů a Babišův zisk něco přes dvacet procent hlasů zajistilo v milionovém městě 70 tisíc voličů. Podpora 7,5 procenta ze všech dospělých Pražanů je přitom ve srovnání s jinými městy v Česku výjimečně vysoká. Blíží se mu pouze Ústí nad Labem a Brno se sedmi procenty zapsaných voličů, v jiných krajských městech stačilo ANO k vítězství pět až šest procent, v okresních městech se zisk pohyboval mezi dvěma až pěti procenty a to už stačilo k úspěchu zpravidla jen v sociálně problematických městech na severu, kde je nejnižší účast.
Marketing hnutí ANO tak dokázal využít i nízký zájem o komunální volby ve svůj prospěch. Nákladnou kampaní zaměřenou na velké metropole stačilo přesvědčit jen každého dvacátého občana, přesto si může Andrej Babiš nárokovat vládu nad jejich radnicemi.
Účast při komunálních volbách se příliš nevymykala průměru posledních pěti voleb, i když ve velkých městech poklesla proti minulým volbám o pětinu a byla rekordně nízká v celé polistopadové historii. Zvláště ve velkých městech je třetinový zájem dlouhodobým pravidlem. Přesto byly letošní volby výjimečné tím, jak málo hlasů stačilo k vítězství. 70 tisíc hlasů by v Praze stačilo při minulých komunálních volbách na třetí místo s jasným odstupem za kandidátkami TOP 09 a ODS, přitom jen dva tisíce hlasů před sociálními demokraty. V roce 2006 získala suverénní ODS od Pražanů přes 200 tisíc hlasů. Také v Brně by hnutí ANO se svým ziskem 20 tisíc hlasů bylo v dřívějších volbách na třetím místě, to platí i v Ostravě, kde k suverénnímu vítězství stačilo přesvědčit 13 tisíc občanů, a v Plzni se sedmi tisíci voliči Babišova hnutí. V Jihlavě získal nárok na primátora kandidát ANO díky tomu, že pro něho hlasovaly necelé tři tisíce voličů.
Primát reklamy nad politikou
Tradiční strany si porážku zasloužily, protože dlouhá léta spoléhaly na to, že jim při nízké účasti zaručí úspěch jádra skalních voličů. To platilo ještě při minulých volbách, kdy se velké strany ODS a ČSSD udržely s jednou výjimkou na všech šestadvaceti tuzemských magistrátech. Teď však podlehly buď ve velkých městech Babišovu hnutí, anebo na okresní úrovni místním občanským sdružením. Výpadky voličů v komunálních volbách jsou těžko uvěřitelné především v případě ODS, které ubylo v Praze za osm let 170 tisíc voličů, v Brně 30 tisíc a přes deset tisíc dokonce v nevelkých Českých Budějovicích. V jihočeské metropoli občanští demokraté udrželi jen každého desátého voliče, v Praze každého sedmého. Proti tomu je mimořádně úspěšná Plzeň s výpadkem „pouhých“ dvou třetin voličů.
Přitom se propadaly i další strany. Více než očekávaný propad občanských demokratů pomohl hnutí ANO k vítězství odliv voličů od ČSSD a TOP 09. V Praze, Brně i Ostravě přišly proti volbám v roce 2010 o polovinu nebo ještě víc příznivců. Lidovci si polepšili, ovšem jenom v Praze nebo Brně to bylo o víc než tisíc hlasů. Mírný vzestup při všeobecném úpadku však vypadá jako značný úspěch.
Právě tato slabost protivníků je z pohledu Andreje Babiše nejlepší zprávou z voleb. Zůstal v politice jedinou silnou postavou a stačila mu k tomu obyčejná reklamní kampaň.
