Antonín Fryč: EET by mělo být dobrovolné. Proti daňovým výhodám.

EET je pouze nástroj ke špiclování lidí ze strany státu. Vezměme si ale modelovou situaci, že například živnostník má všechny své tržby evidované v EET a neeviduje své náklady, neboť využívá nákladový paušál. V takovém případě by neměl mít ani povinnost zpracovávat daňové přiznání. Proč také? Vždyť stát si dokáže z evidovaných tržeb a údajů, které vede o každém podnikateli, vypočítat daňovou povinnost podnikatele sám, říká podnikatel Antonín Fryč, jeden ze zakladatelů strany Realisté. Jeden z dalších velmi úspěšných podnikatelů, kteří se rozhodli vstoupit do politiky. 

„O politiku se zajímám dlouhodobě, vždy jsem podporoval pravicové a středopravé strany. Ale zhruba před dvěma lety jsem si řekl, že to nestačí, že je potřeba začít objíždět města a obce a obhajovat pravicové myšlenky na náměstích v diskusi s lidmi,“ vysvětluje Fryč. Jako podnikatel je veřejnosti znám z doby tzv. Čunkových kontejnerů pro vsetínské Romy, kteří neplatili nájem v obecních bytech. Tyto obytné kontejnery mu dodala právě Fryčova firma, která je tehdy už několik let dodávala do Německa. „Ještě jsem mu radil, ať je nedělá zvenčí tak hezké. Kvůli závisti. Vevnitř je to totiž velmi slušně vybavený byt první kategorie,“ vzpomíná Fryč s úsměvem na kauzu vsetínského starosty.

Dalším velkým ekonomickým tématem Antonína Fryče je rychlost cestování a kvalitní infrastruktura. Ta má usnadnit dojíždění za prací a zakázkami. Jedním z receptů jsou vysokorychlostní železniční koridory, díky kterým se lidé z postižených regionů, například z Ústecka, dostanou do Prahy za pětadvacet minut. 

 

Infrastruktura a zejména D1, to už je takový politický evergreen. Nakonec dálnici D1 současná vláda opravuje. Pomůže to?

Opravuje, ale cesta do Brna trvá tři i více hodin, stojíte v dlouhých kolonách mezi kamiony. Lidé už si na to zvykli, zanadávají si, protože jim nikdo neřekne, že by to šlo jinak. Podle mě se měla nejdřív dostavět D11, respektive dálnice z Hradce Králové na Mohelnici, Olomouc, aby byla alternativní objízdná trasa. Věci se řeší nekoncepčně. V podstatě by mělo jít o komplexní změnu struktury dopravy. Nejde jen o automobilovou dopravu, ale i o železniční, která je dnes přetížená a pomalá.

Takové nápady tady už byly – dostat transport zboží na železnici. Nevyšlo to.

Nevyšlo, protože ta doprava je pomalá. Zboží při dopravě jsou vaše peníze na cestě. Mně jako podnikateli se proto vyplatí spíše ráno auto naložit a večer ho v Německu vyložit. A předat fakturu. Na železnici to dnes trvá i týden, než se zboží dostane k odběrateli. Což je u silně proexportní ekonomiky zkrátka problém.

Tak jak byste to chtěli řešit?

Tady se sice mluví o vysokorychlostní železnici, ale stavět se prý bude až v roce 2030. To je dlouho. U Norimberku se chystají dostavět poslední část, asi 120 kilometrů, vysokorychlostní železnice. Což bude znamenat, že třeba z Varšavy do Vídně to bude tak o dvě, tři hodiny rychlejší po železnici přes Německo, než to projet autem nebo vlakem přes Českou republiku. Pokud by se tady začaly stavět vedle současných tratí vysokorychlostní koridory, mělo by to hned několik synergických efektů.

Například?

Ulevilo by se osobní železniční dopravě, která je dnes zejména ve středních Čechách značně přetížená. Umožnilo by to lepší plánování a zrychlení nákladní železniční dopravy. Dalšími kroky, jako je mýto, by šlo dostat transport zboží na železnici a korigovat tak provoz na českých dálnicích, které jsou přetížené kamionovou dopravou. Lidem by to umožnilo migraci za prací a zakázkami z regionů, kde tolik práce není, do regionů, kde ta práce je. Třeba z Ústí nebo Děčína by cesta do Prahy netrvala hodinu, ale pětadvacet minut. Nebo z Jihlavy byste byl v Brně také do půl hodiny. Dnes to trvá dvě hodiny. Další synergií je distribuce peněz do těch regionů, kdy ten třeba zedník vydělané peníze utratí ve svém regionu, čímž se tam zvýší kvalita služeb. Rychlejší dopravou by se Česká republika více propojila i ekonomicky a stal by se z ní vlastně takový městský stát.

Myslíte, že se zedníkovi vyplatí dojíždět za prací?

Samozřejmě. Chceme zavést jednotnou daň z příjmu ve výši patnáct procent, takže každému zůstane více peněz v peněžence. A sám si rozhodne, zač a kde je utratí. Argument, že by to vedlo k propadu výběru daní, je lichý. Stát by vybral mnohem více na nepřímých daních a zároveň by se významně rozvinuly služby, drobné podnikání. Socialistické vlády zvyšují daně a centralizují výběr peněz, které pak rozdávají svým voličům a spřízněným skupinám. To je podle nás nespravedlivé a naprosto špatně.

 

Realisté údajně uvažují i o legalizaci zaměstnávání na živnostenský list.

Ano, protože by to pomohlo rozvoji právě drobného a středního podnikání. Dnešní zaměstnanecké odvody jsou vysoké a brzdí to zaměstnávání. Podporu drobného podnikání tedy vidíme v nízké přímé dani, zachování výdajových paušálů a zvýšení sazby pro hlášení se k DPH na tři miliony korun. Dnešní státní byrokracie podnikatele naprosto zbytečně zatěžuje. A ještě musím říct jako podnikatel, že se vůči nám chování úředníků změnilo o dost k horšímu. Že jsme všichni podezřelí.

Jaký je váš názor na EET?

Elektronická evidence tržeb je typický příklad arogance státní moci a podezřívání. Jednak stát předpokládá, že všichni lžou, což je okřídlené prohlášení i pana Babiše, a jednak stát přenáší svou kontrolní povinnost na podnikatele, a ještě je to nechá zaplatit. Obě tyto skutečnosti jsou špatně. Mne uráží, když o mě někdo říká, že jsem zloděj.  A za druhé platíme si stát, aby řádně hospodařil s našimi penězi a prováděl také kontrolní činnost. To však neznamená, že nás mají úředníci zahrnovat další administrativou a zvýšenými náklady.

Takže Realisté by EET zrušili?

Realisté zásadně odmítají EET a budou prosazovat její zrušení. EET je neefektivní a zbytečná. EET podnikatelům nic nepřinesla, naopak znamená pro ně další zvýšené náklady a persekuci. EET by měla být převedena na dobrovolnou bázi. Jestliže již někteří podnikatelé pod nátlakem Ministerstva financí do EET investovali a EET je konkrétně pro ně efektivní, tak by mělo být možné, aby jej užívali nadále.

Jak by mohla být EET pro podnikatele užitečná?

V tomto stavu, kdy je to pouze nástroj ke špiclování lidí ze strany státu, nijak. Vezměme si ale modelovou situaci, že například živnostník má všechny své tržby evidované v EET a neeviduje své náklady, neboť využívá nákladový paušál. V takovém případě by neměl mít ani povinnost zpracovávat daňové přiznání. Proč také? Vždyť stát si dokáže z evidovaných tržeb a údajů, které vede o každém podnikateli, vypočítat daňovou povinnost podnikatele sám. Proč by tedy měl s tímto obtěžovat podnikatele.

Takže EET by měla být zrušeno nebo dobrovolně užívána za podmínky, že to podnikateli něco přinese?

Přesně tak, když už je EET tak drahá a stát i podnikatelé na ni vynaložili tolik finančních prostředků, tak ji v dobrovolné rovině využijme, ale musí to znamenat úspory administrativy jak u podnikatelů, tak i ve státní správě. Zatím je situace přesně opačná a očekávání pana Babiše, že dojde k enormnímu zvýšení výběru daní, a to až o 18 miliard korun, se ukazují jako nereálná. Možná o tom pan Babiš pouze snil. Ostatně jako o jiných věcech, které by měly nastat až za dvacet let.

 

Antonín Fryč (64) je absolventem Strojní fakulty ČVUT. Po studiích nastoupil do státního podniku Československá kontejnerová doprava INTRANS, kde prošel postupně několika pozicemi od referenta technického rozvoje přes vedoucího oddělení a náměstka ředitele až po generálního ředitele. Od začátku roku 1990 začal podnikat v oblasti prodeje vysokozdvižných vozíků a tuto činnost realizuje dodnes ve společnosti YALE CZ. V roce 1991 založil společnost WAREX, která vyrábí obytné kontejnery, ocelové konstrukce a staví budovy s nosnou ocelovou konstrukcí. V roce 2007 úspěšně prodal část společnosti nadnárodní francouzské společnosti. Zbývající část společnosti WAREX  i společnost YALE CZ prodal v roce 2015 další zahraniční investiční společnosti. Nyní, když mu to dovoluje více volného času, chce své zkušenosti a svou aktivitu využít i v politické oblasti. Je podruhé ženatý a má čtyři děti.