Vůdce FARC a kolumbijský prezident podepsali po 50 letech mír

Za přítomnosti generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a řady latinskoamerických prezidentů byla dnes v Havaně podepsána dohoda o definitivním příměří mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Tento krok je považován za definitivní konec konfliktu, který si podle kolumbijského deníku El Tiempo vyžádal od roku 1964 na 260.000 obětí a sedm milionů uprchlíků.

„Mírový proces je vítězstvím pro Kolumbii, ale i pro celou naší Ameriku,“ prohlásil kubánský prezident Raúl Castro po podpisu dohody. Ceremonie se kromě vůdce FARC Timoleóna Jiméneze (alias Timochenka) a kolumbijského prezidenta Juana Manuela Santose zúčastnila například i chilská prezidentka Michelle Bacheletová, mexický prezident Enrique Peňa Nieto či prezident Dominikánské republiky Danilo Medina.

„Dnes je historický den pro naši zemi...Tato dohoda znamená konec FARC jako ozbrojené skupiny,“ prohlásil kolumbijský prezident Santos. Tato radikálně levicová guerilla se od nynějška může zapojit do politického života jako občanská organizace.

Dohoda mimo jiné stanoví, že jednotky FARC se zreorganizují a přesunou do 23 zón, aby mohlo být kontrolováno dodržování příměří. Podle dohody by měli příslušníci jednotek do 180 dní složit zbraně, které budou shromážděny jen na jednom bezpečném místě. Na příměří a odzbrojování budou dohlížet zástupci OSN a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC).

Dalším důležitým bodem dohody je souhlas FARC s konáním referenda, v němž by Kolumbijci zřejmě v září měli mírovou dohodu potvrdit. Konečná mírová dohoda, která je podle expertů formálním krokem, neboť na všech bodech se již strany shodly, by měla být podepsána v Kolumbii, nejspíš v srpnu. Prezident Santos ale doufá v podpis dohody do 20. července, kdy Kolumbie slaví Den nezávislosti.

Definitivní klid zbraní byl posledním nedořešeným bodem mírových jednání, jež vedli kolumbijští povstalci s vládou v kubánské metropoli od listopadu 2012. Už dříve se dohodli mimo jiné na pozemkové reformě, boji proti obchodu s drogami, odškodnění obyvatel kvůli válce či na zvláštních tribunálech, které budou soudit bojovníky FARC i vládní vojáky kvůli násilí páchanému během konfliktu.