Boj o Libeňský most. Chystá se rekonstrukce, nebo likvidace?
Rekonstrukce mostu
NOVÉ
Proti rekonstrukci pražského Libeňského mostu, která má začít ke konci roku, se kromě radnice Prahy 7 postavila i Česká komora architektů. Podle ní dojde plánovaným rozšířením mostu k likvidaci významné dopravní památky. Město si ale stojí za svým – změnou projektu by se opravy zdržely o několik let a most by mohl mezitím spadnout. Opravy mají trvat zhruba dva roky a vyjdou na dvě miliardy korun.
„Citlivou rekonstrukcí namísto plánovaného rozšíření, jehož následkem by byla demolice celého mostu, by bylo docíleno úspory ve výši zhruba 130 mil. Kč. Současný stav mostu přitom rozhodně nevyžaduje jeho zbourání,“ uvedla Česká komora architektů.
„Tento záměr vnímáme jako závažné ohrožení významné dopravní památky a z hlediska dopravy v dané lokalitě také jako strategicky velmi špatný krok,“ pokračovali architekti s tím, že rozšíření mostu svede dopravu do už tak přetížených zón Holešovic a Libně.
Architekti tak podpořili postoj Prahy 7, která záměr hlavního města rozšířit most o pět metrů na dvacet šest dlouhodobě kritizuje. Podle radnice je to zbytečné, drahé a navíc se tím prodlouží doba, po kterou bude most mimo provoz. Naopak Praha 8, na jejíž území most také zasahuje, projekt města brání.
Rekonstrukce? To je demolice
„Oprava mostu by se uskutečnit měla, tohle je ale demolice,“ řekl pro ECHO24.cz starosta Prahy 7 Jan Čižínský. „Rozšíření mostu není v žádném případě potřeba. Z žádné strany tu na to není tlak, jeho parametry jsou dostačující. Ten návrh je iracionálním,“ doplnil starosta.
„Ze strany Prahy 8 zaznívají argumenty, že je nutné most rozšířit kvůli přesunu obyvatelstva v případě ohrožení státu nebo kvůli povodním. První, co se ale při povodních dělá je, že se uzavřou mosty. Je to směšné,“ pokračoval starosta Čižínský. „Projekt navíc nepočítá se zachováním náplavky pod mostem. Pěší i cyklisté tam budou muset vždy jít přes most,“ dodal.
Čtěte také: Pražský Libeňský most se opraví za dvě miliardy
Most je v havarijním stavu a je na něm navíc omezena doprava. Jeho opravu proto město chystá už řadu let. Projekt, který počítá s rozšířením mostu, schválil magistrát ještě za Pavla Béma. „Změnou zadávací dokumentace by se začátek rekonstrukce pozdržel o dva až tři roky. Museli bychom znovu žádat o stavební povolení a územní rozhodnutí. Do té doby by mohl most taky spadnout,“ uvedl pro deník ECHO24.cz mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Loni už také Technická správa komunikací, která má rekonstrukci na starosti, na žádost Prahy vypsala výběrové řízení na dodavatele stavby. „Pokud vše půjde dobře, výběrové řízení by se mohlo uzavřít na podzim a ke konci roku by došlo k předání staveniště. Stavební povolení i uzemní rozhodnutí máme, záleží ale i například na tom, jestli bude příznivé počasí,“ řekla pro ECHO24.cz mluvčí TSK Barbora Lišková.
Lavičky nebo jízdní pruh?
Podle původního plánu by se měl most rozšířit o dva jízdní pruhy. Přibýt mají i nájezdy, které most napojí na ulici Voctářovu a na tunel pod Palmovkou. Město kritiku veřejnosti mírní tím, že začalo uvažovat o zatravnění části mostu. „Most má sloužit jako lokální, a proto ho chceme vybavit tak, aby sloužil i třeba k projití se, posezení na lavičce. Když už ten most bude, aby měl i toto zázemí. Nechceme z něj udělat dopravní tepnu, která propojí dvě poměrně klidné oblasti,“ upřesnil náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek.
Podle starosty Prahy 7 Čižínského se ale jedná jenom o výmluvu, jak dát celému projektu smysl „Travnatý pás je reakce na to, že neexistuje důvod ten most rozšiřovat. Snaží se tím dát rozšíření pouze nějakou funkci,“ poznamenal starosta.
Kubistická památka
„Libeňský most je v detailech, jako jsou schodiště, osvětlovací stožáry či patní klouby, hrdým reprezentantem kubistického slohu, tedy ryze českého specifika, jež nemá ve světě obdoby a jež České republice získalo v zahraničí patřičný věhlas,“ připomněli dále v prohlášení architekti.
Libeňský most, který od roku 1928 spojuje Holešovice a Libeň, vychází z návrhu slavného architekta Pavla Janáka. Ten ve své době udával tón soudobé podoby města. V Praze postavil například Palác Adria (1925), Škodův palác (1926), hotel Juliš (1933) nebo Hlávkův most (1912). Známé je i jeho krematorium v Pardubicích (1923).
V roce 2004 podal Národní památkový ústav podnět na prohlášení mostu za kulturní památku, ministerstvo kultury to ale zamítlo. Památkově chráněné jsou přitom mnohé pražské silniční mosty od Karlova přes most Legií, Hlávkův, Čechův, Mánesův po most přes říčku Rokytku.
