Dvoudenní pracovní týden ve Venezuele končí, lidé ale trpí hlady a rabují
Hospodářský rozklad země
NOVÉ
Venezuelská socialistická vláda zmírnila úsporný energetický režim a prodloužila dvoudenní pracovní týden pro zaměstnance ve veřejném sektoru. Ruší také zkrácený týden pro školáky i přídělový systém elektřiny o víkendech. Kontroverzní režim zavedla v dubnu pro necelé 3 miliony zaměstnanců kvůli nedostatku elektrické energie. Informaci přinesla tisková agentura Reuters.
Zemi ale nadále sužuje finanční a potravinová krize, kvůli které se konají masové protesty, při nichž byli tři lidé zastřeleni. Opozice chce vyvolat referendum o odvolání prezidenta Madura.
Ministr pro elektrickou energii Luis Motta v pondělí oznámil, že díky stoupající hladině vody v nádrži Guri, která zajišťuje dvě třetiny z celkového objemu dodávek elektřiny ve Venezuele, se státní zaměstnanci mohou do práce vrátit i ve středu, ve čtvrtek i v pátek. Prozatím budou v těchto dnech pracovat maximálně do 13:00.
Končí také úsporné režimy ve školách, kam budou studenti chodit znovu i v pátek a rovněž končí i víkendový přídělový systém elektřiny. Opozice, která ovládá parlament, kritizovala kroky vlády s tím, že elektřina, která se ušetří posláním školáků a zaměstnanců se spotřebuje v domácnostech.
Příčinou poklesu vodní hladiny nádrže Guri bylo podle tamní vlády dlouhé sucho způsobené hydrometeorologickým jevem El Niño, který byl v uplynulých měsících velice silný. Jeho vlivem region sužují nebývalá sucha, jejichž důsledkem je úbytek vody ve vodních tocích. El Niño způsobuje zeslabení studeného oceánského proudu, čímž dochází k oteplení vod, které omývají jihoamerické břehy.
Kritici však svalují vinu na vládu, spíše než na El Niño, která podle nich v důsledku korupce a špatné správy nedostatečně investuje do prevence a energetiky.
Lidé hladoví a policisté zabíjejí demonstranty
Nedostatek elektřiny je jen jedním z řady problémů, které trápí obyvatele Venezuely v posledních měsících. Země se potýká s prudkým poklesem ekonomiky, nedostatkem některých základních potravin a léků a s tím souvisejícím nárůstem cen a dlouhými frontami v obchodech.
Situace je již velmi kritická. Lidé v zemi rabují obchody a shánějí jídlo přes sociální sítě. Při vlně demonstrací ve Venezuele, při nichž obyvatelé protestují proti vládě neschopné zajistit jim základní potraviny a léky, zahynuli minulý týden tři lidé. Podle agentury Reuters byly všechny tři oběti zastřeleny pořádkovými jednotkami.
Prokuratura vyšetřuje sobotní smrt jednadvacetilého muže ve východovenezuelském státě Sucre, stejně starého muže, který byl zabit v metropoli Caracasu ve čtvrtek, a minulé pondělí zemřela na západě země ve státě Tachira při protestech dvaačtyřicetiletá žena. Dva policisté byli kvůli tomu podle prokuratury zatčeni.
Na mnoha místech v zemi skupiny lidí rabují obchody. Minulý týden vláda oznámila, že základní potraviny, nakoupené vládou v zahraničí, budou distribuovány zvláštními místními výbory. V nich jsou ale stoupenci socialistického prezidenta a opozice se proto obává, potraviny dostanou jen přívrženci vlády.
Venezuelané se snaží získat jídlo a další zboží i přes internet. „Mám plenky, vyměním je za těstoviny“, „Potřebuji mléko za jakoukoli cenu, už nemám mléko pro své dítě“ či „Vyměním šampus za mouku“ – takové a podobné inzeráty se ve Venezuele nyní objevují na sociálních sítích.
Čtěte také: Absurdita venezuelské krize. Hamburger tam v přepočtu stojí 4 tisíce
Podle Madura krizi zosnovali podnikatelé a opozice, ta ho chce odvolat
Opozice i ekonomové viní z katastrofální ekonomické situace, v níž se tato země s největšími prokázanými zásobami ropy již několik let nachází, socialistickou vládu. Podle prezidenta Nicoláse Madura současnou krizi zosnovali bohatí podnikatelé a opozice podporovaná Západem, aby ho svrhli z úřadu.
Koalice protivládních stran má od ledna po 17 letech poprvé většinu v parlamentu, ústavní soud ale straní vládě a práci poslanců tak de facto blokuje.
Prezidentovi oponenti se snaží o vypsání referenda o odvolání hlavy státu, k čemuž shromáždili v první fázi na dva miliony podpisů. Ty předali před více než měsícem k ověření volební komisi, která až minulý týden oznámila, že přes 600 000 podpisů nesplnilo požadavky. I bez nich by ale proces mohl začít, neboť stačilo necelých dvě stě tisíc podpisů. Až ve druhém kroku je potřeba 3,9 milionu podpisů, pak musí být referendum vypsáno.
Pokud se plebiscit bude konat až po 10. lednu 2017 a Maduro bude odvolán, nahradí ho do konce jeho mandátu v roce 2019 viceprezident Aristóbulo Istúriz. Stihne-li se plebiscit dříve, musí se konat nové prezidentské volby.
Prezident Maduro se uspořádání referenda snaží zabránit i u ústavního soudu, u něhož si chce stěžovat na údajné podvody při shromažďování podpisů.
„Obrátíme se na nejvyšší soud, abychom oznámili toto provinění proti ústavě,“ řekl podle agentury AFP Madurův zmocněnec pro věci referenda Jorge Rodríguez.
Opozice tvrdí, že jde o další součást Madurovy zdržovací taktiky a obává se, že prezidentovi nakloněný soud může věc posuzovat velmi dlouho. Maduro minulý týden prohlásil, že letos referendum určitě vypsáno nebude, zatímco opozice se snaží, aby se tak stalo.
