Karel Kryl: Značka, která vydělává

Karel Kryl by dnes oslavil sedmdesáté narozeniny. Přestože už dvacet let nežije, jeho písničky i myšlenky jsou stále populární. Mladá generace, která zná Kryla jen z vyprávění, hraje jeho písně u táboráků stejně jako kdysi jejich rodiče. Ale především se stal Karel Kryl značkou, která prodává. Naposledy vyprodala Lucernu.

Stoupající oblíbenost básníka s kytarou Karla Kryla v české společnosti si uvědomil Český rozhlas, který uspořádal 8. dubna vzpomínkový koncert v pražské Lucerně. Populární hudebníci jako je Tomáš Klus, Aneta Langerová, Xindl X a dokonce skupina Divokej Bill přezpívali Krylovy nejznámější písně. Kritériem pro výběr interpretů byl podle vyjádření hudebního dramaturga Radiožurnálu a celého koncertu Petra Krále především osobitý styl. Ten Divokej Bill či Xindl X se svými jednoduchými rýmy typu „Štědrý večer nastal, když jsem doma chlastal“ bezpochyby má. Šíření Krylova odkazu bude nejspíš jen takový bonus. Český rozhlas především získal populární skladby v moderním hávu, které bude pouštět do éteru.

Nestoudný Landa

Prvním zpěvákem, který zařadil do svého repertoáru písně představitele československého protikomunistického protestsongu, byl v roce 2003 Daniel Landa, když přezpíval jednu z Krylových prvních písní Morituri te salutant. Landa, který byl v devadesátých letech kvůli rasistickým textům skupiny Orlík populární především u příslušníků hnutí skinheads, vystoupil deset let po Krylově smrti v templářském hávu ve vyšehradském chrámu svatého Petra a Pavla a zazpíval jedenáct Krylových písní. Koncert nazvaný Večer s písní Karla Kryla pro český národ, pak navíc prodával i na CD a DVD. Na celé té pietě Landa vydělal.

Co vyšlo Landovi jednou, o to se pokusil znovu na podzim v 2013, když si vzal na paškál Krále a klauna. Ve videoklipu pak coby Žito 44 spojil své oblíbence: text Kryla doprovází rytmy z dob Orlíku, přičemž se Landa prohání ve svém rallye voze historickým centrem Českého Krumlova. Krylovi přívrženci a lidé s trochou hudebního vkusu trnou, jakou Krylovu píseň přezpívá Landa příště.

Když se v roce 2008 na hudební scéně objevil skromný blonďák s kytarou jménem Tomáš Klus, strhla se lavina. Klus je nový Kryl, hlásala média. Mladý zpěvák se tomuto označení v rozhovorech bránil. Pokorně označoval Kryla za svůj velký vzor, ale srovnáván s ním být nechtěl. Kdo ví, zda to bylo způsobeno čistě Klusovou nespokojeností s českou politikou, že začal namísto romantických skladeb psát novodobé protestsongy. Prvním takovým pokusem byla píseň Pánubohudooken, kterou zazpíval na předávání cen Český slavík v roce 2011. Tento pokus vyšel a rok na to si už Klus odnášel svého prvního Zlatého slavíka.

Módní vlna protestsongů

Z nadávání na politiky se stal internetový hit. Po Klusovi se roztrhl pytel se zpěváky, kteří na youtube dávali jeden protestsong za druhým. Zatímco Krylovy narážky na politickou situaci jsou nadčasové a komentují opakující se historii, novodobé protestsongy spíše karikují malé či větší české politické kauzy. Kdo nezná souvislosti, slyší jen snůšku rýmů. Také Klus skládá svoje zhudebněné kritiky proti pražskému magistrátu, proti Hradu a kritizuje, co se dá. Nálepka Kryl Klusovi zřejmě už zůstane. Také proto se stal hlavní hvězdou vzpomínkového koncertu k 70. výročí narození Karla Kryla v Lucerně.

Kryl i po dvaceti letech žije stále s námi. Jeho písně, ve kterých kverulantsky předvídal, kam povede česká demokracie, ale i ty z dob minulého režimu, upravila pětice mladých umělců pro zpěv, harfu, klarinet a kytaru. Se Salome, jak se hudební projekt jmenuje, putují umělci po pražských divadlech i po celé republice. A k tomu prodávají i své CD s Krylovými předělávkami.

Ani Supraphon si nenechal ujít možnost, jak na nedožitých sedmdesátých narozeninách českého písničkáře trochu vydělat. Vydal dvojcédé s nahrávkou koncertu z Mnichova roku 1982. Tehdy Karel Kryl podpořil polské hnutí Solidarita. Stejně se jmenuje i nové CD, které obsahuje dvaadvacet písní v českém, polském a německém jazyce. V současnosti je Solidarita jedním z deseti nejprodávanějších alb v České republice.

Prezident s kytarou

Ale nejsou to jen čeští hudebníci a umělci, kteří se chtějí na jméně básníka s kytarou "přiživit". I nový slovenský prezident Andrej Kiska dával slovenským i českým novinářům k dobru historku, kterak ho nevzali do komunistické strany. V rozhovoru pro časopis Týden i server Sme.sk se Kiska chlubil, že beze strachu hrával písničky Karla Kryla, a proto ho nevzali do komunistické strany. Možná, že romantická představa statečného Kisky s kytarou, který křičí do světa rýmy protestující proti nesvobodě, přesvědčila nerozhodnuté voličky, aby zvolily podnikatele bez politických zkušeností novou hlavou svého státu.

Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži. Od mládí se věnoval hudbě a poezii. Titulní písnička z Krylovi první vydané desky Bratříčku, zavírej vrátka se stala symbolem vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V září 1969 odjel Kryl na písničkářský festival do Německa. Zůstal zde dalších dvacet let a spolupracoval se Svobodno Evropou. Po revoluci byl kritický k novým poměrům v zemi, a tak se od něj odklonila část fanoušků a politických i uměleckých osobností. Kryl zemřel ve věku nedožitých 50 let na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově.