Někteří intelektuálové tušili Trumpův příchod už před lety
ECHOPRIME
Zvolení Donalda Trumpa prezidentem v roce 2016 mimo jiné znamenalo obžalobu tehdejšího amerického intelektuálního provozu. Otázky, které Trump otevřel a na nichž zvítězil, komentátoři a experti na levici i na pravici neotvírali. Pokud má být jejich rolí zajišťovat oběh myšlenek a zkušeností ve společnosti, tak v tom naprosto selhali. Opakovali staré mantry, a nevšimli si, že už nikoho neoslovují. Když mladší generace Američanů přemýšlejících o kultuře a politice začala obhlížet postrumpovské ruiny, hledali v generaci otců někoho, kdo to všechno včas viděl a dal tomu výraz. Protože celý dosavadní slovník a optika musely do šrotu. Když se nechcete připojit ani k hysterickému „odboji“, ani nasednout do Trumpova vlaku, ani propadnout nihilismu, hledáte někoho, kdo aspoň viděl. A kdo měl už dávno k současným elitám podobný odstup, jaký máte dnes vy. Příznačně vás v tu chvíli ani moc nezajímá, jestli byl na pravici, nebo na levici.
Krátce po volbách obletěl internet citát filozofa Richarda Rortyho. Zemřel v roce 2007, ale už v roce 1998 popsal, jak se může dostat k moci někdo jako Trump:
„Odborářům a neorganizovaným nekvalifikovaným dělníkům dřív nebo později dojde, že vláda se ani nesnaží zastavit pokles mezd a export pracovních míst. Přibližně v téže době jim dojde, že bílé límečky z předměstí, které se samy bojí propuštění, nehodlají platit daně na sociální podporu pro kohokoli jiného. V tu chvíli něco praskne. Nepředměstští voliči dospějí k názoru, že systém selhal, a začnou se poohlížet po silném vůdci. Po někom, kdo se postará o to, aby samolibí byrokrati, vychytralí právníci, přeplácení obchodníci s dluhopisy a postmoderní profesoři přestali mít navrch.“
Rorty byl člověk levice, to rozevírání nůžek viděl na prvním místě jako důsledek fungování globalizovaného kapitalismu. Ale levici vytýkal, že opustila pragmatickou a třídní politiku a dala se na postmodernismus. Že rezignovala na americké instituce a rozhodla se bojovat na poli kultury. Právě ty skupiny, na kterých jí tolik záleželo, utrpí největší újmu, prorokoval:
„Jedna z věcí, které se s vysokou pravděpodobností stanou, bude, že všechno to, co za posledních čtyřicet let získali černí a hnědí Američané a homosexuálové, bude smazáno. Laškovné opovržení ženami se zase vrátí do módy. Na pracovištích bude zase možné slyšet slova jako ,negr‘ a ,židák‘. Všechen ten sadismus, který se akademická levice snažila učinit pro své studenty nepřijatelným, se vrátí zpátky jako povodeň. Zášť, kterou méně vzdělaní Američané cítí vůči vysokoškolákům za to, že jim diktují způsoby, si najde svůj prostor.“
