Český vědec chce probudit prastarý imunitní systém

Petr Svoboda zkouší probudit prastarý imunitní systém zvaný RNA. Dnes ho mají u savců už jen myši, otevírá ale možná cestu k léčbě virových onemocnění lidí. Molekulární biolog Petr Svoboda patří k prvním vlaštovkám mezi špičkovými českými vědci, kteří se po letech působení v zahraničí vracejí do vlasti. Svobodu a další čtyři naděje tuzemského výzkumu ocenil ve středu Nadační fond Neuron.

„Samozřejmě jsem viděl, že podmínky tady budu mít horší než ve Švýcarsku či v Americe, ale říkal jsem si: pořád dost dobrý,“ říká čtyřicetiletý Petr Svoboda, který dříve působil na univerzitě ve Philadelphii a poté jako výzkumník v Basileji. Přiznává, že jeho plat člena vědeckého týmu ve Švýcarsku se v Česku ztenčil o polovinu, přestože se stal vedoucím pracovníkem v Ústavu molekulární genetiky. „Vrátil jsem se z rodinných důvodů, ale svého rozhodnutí nelituji, přestože s českou vědou to po finanční stránce dnes vypadá mnohem méně optimisticky než v roce 2007, kdy jsem přišel,“ vypráví docent Svoboda.

Dalším výzkumníkem, který dostal cenu pro vědce mladší generace do čtyřiceti let ve výši čtvrt milionu korun, je matematik David Krejčiřík. I on nedávno patřil k čtyřem tisícům vědců českého původu, kteří dnes pracují v zahraničí. Krejčiřík má za sebou delší zahraniční pobyty ve Francii, Portugalsku a Španělsku a nyní pracuje v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy. „Já si nestěžuji, k práci potřebuji vlastně jen tužku a papír,“ podotýká Krejčiřík, který zabývá vlastnostmi objektů při jejich zmenšování.  

Cenu získal ještě fyzik Gabriel Török, který analyzuje rentgenové záření v blízkosti černých děr, chemička Jana Roithová zkoumající reaktivní částice a historik Jakub Rákosník, který mimo jiné studuje velké hospodářské krize 20. století. Nadační fond Neuron financují podnikatelé Karel Janeček, Libor Winkler a Martin Ducháček ze  skupiny RSJ a Dalibor Dědek z firmy Jablotron.