Praha centrem Unie? Zeman by rád sídlo EU přestěhoval z Bruselu do Česka
rakouská návštěva v Praze
NOVÉ
FOTO: Twitter/Jiří Ovčáček
Prezidenti ČR a Rakouska Miloš Zeman a Alexander Van der Bellen jednali dnes na Pražském hradě především o ekonomické spolupráci. Při schůzce debatovali také o migraci či jaderné energetice, na které mají odlišné názory. Oba prezidenti to novinářům řekli na tiskové konferenci.
Český prezident na úvod setkání s novináři zažertoval: „Máme mnoho společného: oba jsme rok narození 1944 a oba jsme kuřáci. A toho si obzvlášť cením.“
Dnešní jednání bylo prvním setkáním obou státníků po loňských rakouských prezidentských volbách, v nichž Zeman podpořil Van der Bellenova protikandidáta Norberta Hofera z populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Česko je poslední sousední zemí Rakouska, kterou nový prezident alpské republiky navštívil.
„Nesetkávají se hory s horami ale lidé s lidmi. Lidé spolu mají mluvit. Našli jsme řadu témat, na kterých se naprosto shodneme,“ řekl Zeman. Shodu hlavy obou států našli v ekonomických tématech. Diskutovali o vzájemných investicích či obchodní výměně, dobudování dálnice mezi Prahou a Vídní či Lincem a také o železničním spojení.
Rozdílný pohled na jádro
Podle rakouského prezidenta je jen málo témat, u nichž se se Zemanem „shodnou, že se neshodnou“. Rozdílný pohled mají oba státníci na jadernou energii. Rakousko v minulosti ostře protestovalo proti dostavbě jaderné elektrárny Temelín. Alpská republika sice jadernou elektrárnu má, nikdy ji ale nezprovoznila. Rozhodli o tom lidé v referendu. Areál v Zwentendorfu je tak už po několik desetiletí zakonzervovaný. „V Rakousku panuje konsenzus, že jaderná energie nemá budoucnost. Ale akceptujeme samozřejmě, že je to otázka národní suverenity,“ uvedl Van der Bellen, který v minulosti vedl rakouské Zelené.
Podotkl, že si s českým protějškem „krátce zafilozofovali“ o tom, jak by situace vypadala s jiným výsledkem rakouského referenda. „Já jsem mu (Van der Bellenovi) říkal, co by se stalo, kdyby ono referendum skončilo o půl procenta ve prospěch jaderné energie. Kdyby dnes proti mě seděl, nebyl by zelený, protože by měli v Rakousku velkou fungující jadernou elektrárnu. Kdybych já měl ve své zemi alpské řeky, tak bych možná nebyl zastáncem jaderné energie,“ uvedl Zeman.
Praha – centrum EU?
Podle prezidenta Miloše Zemana by nebyl špatný nápad přestěhovat centrum Evropské unie z Bruselu do srdce Evropy, a to do Prahy. Skvělá myšlenka by to byla i podle rakouské hlavy státu Alexandera Van der Bellena. Podle něj by to mohlo zlepšit spojení mezi Prahou a Vídní, zažertoval dále po společné schůzce na Pražském hradě.
„Když už jednou byla Praha centrem Evropy, nebyl by tak špatný nápad přestěhovat sídlo EU z Bruselu do Prahy a vrátit se k efektivní tradici císařů,“ uvedl Zeman. Podotkl, že Pražský hrad byl sídlem nejen českých králů, ale i římských císařů – Karla IV. lucemburského a Rudolfa II. habsburského. Hlavy států si dnes připomněly i císařovnu Marii Terezii.
„Já si málo pamatuji dějepisná data, ale panování Marie Terezie v letech 1740 až 1780 se mně tak vrylo do paměti, že je to jedno z málo historických dat, která můžu bezpečně reprodukovat,“ řekl český prezident.
Podle Van der Bellena je Praha fantastické město a Pražský hrad připomíná v některých svých částech vídeňský Hofburg. „Přeložit centrum z Bruselu sem by byla skvělá myšlenka. Je to blíž, byl by také důvod zlepšit spojení mezi Prahou a Vídní,“ uvedl rakouský prezident. Do Prahy se jako jeden z mála státníků vypravil ne letadlem, ale po železnici. Podotkl, že na české straně jel vlak rychleji než na rakouské.
Zeman připomněl, že Češi a Rakušané žili po staletí ve „společném soustátí“. Díky tomu mají prý společné „železniční budovy, školy a v mnoha směrech i kulturu a kuchyni“, dodal český prezident. Podle jeho rakouského protějšku se ve společných dějinách ale staly okamžiky, které lidé z obou zemí v „kolektivní paměti“ vnímají jinak. Zmínil například vznik republik v roce 1918, Mnichovskou dohodu v roce 1938.
Dalším z milníků byl i rok 1968. Zeman rakouské hlavě státu poděkoval za to, že po vpádu vojsk Varšavské smlouvy a okupaci Rakousko pomohlo 200.000 československých občanů. „Myslím si, že si to máme připomínat,“ dodal Zeman.
Rakouský prezident již v pondělí jednal s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Odpoledne se zúčastní ekonomického fóra s podnikateli z obou zemí. Zeman se omluvil. Podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka musí česká hlava státu před svou středeční cestou do regionu Vysočina a před dovolenou vyřídit prezidentskou administrativu.
