Tita. Pozapomenutá surrealistka, jež zmizela v pekle holocaustu

Novou prezentaci prací pozapomenuté malířky Edity Hirschové nabízí plzeňský Brummelův dům, který patří do mimořádně cenného souboru zachovaných architektonických realizací proslulého Adolfa Loose. Autorka jezdila právě do tohoto domu za příbuznými. Stálá expozice by měla také pomoci s hledáním jejích prací, řekl plzeňský památkář a publicista David Růžička.

„V roce 1934 odjela Tita, jak zněl její francouzský pseudonym, do Paříže, kde se stala členkou tamější surrealistické skupiny La Main à plume (Ruka s perem),“ uvedla historička umění Anna Pravdová, která malířčino francouzské působení popsala v knize Zastihla je noc – Čeští umělci ve Francii roku 1938. V Paříži ilustrovala Hirschová básnické sbírky, přispívala do skupinového časopisu, a to i po okupaci Francie v letech 1940 až 1942, což se jí stalo osudným, uvedla. V roce 1935 vytvořila například portrét Marie Janotové, první ženy novináře Ferdinanda Peroutky.

„Když jsem vydala knihu, měla jsem probádánu pařížskou část Titina života. V Paříži dodnes žijí lidé, někdejší členové surrealistické skupiny, kteří ji pamatují. Vzpomínají, že byla velmi krásná. Byla postižená hluchotou, s lidmi se dorozumívala psaním na papírky a kresbami,“ uvedla Pravdová. K propojení s rodinou Brummelových, která schraňovala některá díla i řadu památek na příbuznou, došlo náhodou. „Díky zvídavosti publicisty Davida Růžičky došlo k mému propojení s panem Michalem Brummelem, který měl zase zdokumentovanou tu fázi Titina života, která předcházela odchodu do Paříže,“ řekla.

Hirschová se narodila 6. června 1909 v Královských Vinohradech do rodiny obchodníka Karla Hirsche a jeho ženy Elsy, rozené Brummelové. Do Plzně jezdila za bratranci Janem a Leo Brummelovými, klienty i přáteli Adolfa Loose. Vystudovala gymnázium a živila se módním návrhářstvím. Jako výtvarný samouk se díky výraznému talentu prosadila jako výtvarnice a ilustrátorka. Slibnou mezinárodní kariéru v kruhu pařížské bohémy zničila válka a snaha nacistů o vyhlazení evropských Židů. Během protižidovské razie v červnu 1942 byla odvlečena se stovkami židovských žen. Tehdy byl zřejmě zničen i její pařížský ateliér. „Její dílo je rozeseté po celé Evropě,“ řekl současný majitel Brummelova domu a iniciátor nové expozice Michal Brummel. Do budoucna plánuje monografii.