Konec domácích oslav? I tu vaši může zakázat ministerský úředník
VÝJIMKY Z RUŠENÍ NOČNÍHO KLIDU
NOVÉ
3
Když si chtěl před rokem touto dobou někdo udělat venkovní akci a pokračovat v ní i po desáté hodině, stačilo mu svolení obce. Letos mají lidé, kteří si plánují venkovní oslavy či svatby i v době nočního klidu, minimální šanci, že dostanou povolení. Od loňského října totiž platí novela přestupkového zákona, která upravuje výjimky z rušení nočního klidu. Ty nově musí být zaneseny v obecní vyhlášce. Ačkoliv ministerstvo vnitra říká, že se veskrze nic nezměnilo, praxe je jiná. I když totiž obec danou akci schválí a do vyhlášky je zařadí, úředníci ji mohou vyškrtnout.
„My jsme tam třeba zařadili všechny požadavky, které nám na naši výzvu spolky a občané zaslali, jelikož z dikce zákona je zřejmé, že je třeba rozhodnout například i o rodinných akcích, a oni najednou přišli a řekli nám, že to není relevantní. Zdůvodnili to, ale neschválili to,“ uvedl pro server Echo24 starosta města Přibyslav Martin Kamarád.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle nové legislativy musí být všechny výjimky z nočního klidu zaznamenané v obecní vyhlášce. Než novela začala platit, starostové upozorňovali především na to, že obecní vyhláška se schvaluje jednou či dvakrát ročně a akce plánované jen pár měsíců předem tak mohou mít smůlu. Teď se ukazuje, že problém je větší.
„Vyhláška je podzákonná norma a musí ji schválit zastupitelstvo, ale to není to nejhorší. Když pominu to, že zastupitelstvo svoláte nejdříve za deset dnů, tak větším problémem je, že ta vyhláška po schválení prochází dalším kompetenčním schvalováním ministerstva vnitra,“ pokračuje Kamarád.
Právě Přibyslav je jedno z měst, které chtělo svým občanům umožnit pořádání akcí i po desáté hodině. Místním zastupitelům se nová legislativa nelíbila, a i proto se rozhodli do vyhlášky zařadit řadu menších rodinných sešlostí. Narazili ale u úředníků z ministerstva vnitra. „V zásadě tu místní situaci posuzují úplně jiní lidé, než v tom městě žijí,“ dodal Kamarád, podle kterého byli sice úřednici slušní, do města přijeli výjimky zkonzultovat, ale všechny akce stejně neschválili.
Nic nezakazujeme, brání se ministerstvo
Podle ministerstva vnitra, pod které zmíněná novela přestupkového zákona spadá, se ale oproti dřívější praxi příliš nezměnilo. „Co se týká soukromých akcí a oslav, tak se předmětnou novelou zákona o přestupcích v podstatě nic nezměnilo. Obce mohou stanovovat jako výjimečné případy z doby nočního klidu i soukromé akce,“ uvedl pro server Echo24 tiskový mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Samo ministerstvo ale připouští, že se soukromé akce nemusí nakonec do vyhlášky dostat. „V případě soukromých akcí vzniká problém, že ne všechny soukromé akce naplňují zákonem o přestupcích a judikaturou Ústavního soudu požadovanou podmínku výjimečnosti. To znamená, že ne každá soukromá oslava je výjimečným případem, akcí celoobecního významu, pro který je nezbytné dobu nočního klidu oproti zákonu upravit,“ dodal Krátoška.
Problém je tedy v tom, co je „výjimečný případ“, protože podle rozhodnutí Ústavního soudu je to pouze v momentě, kdy je zájem na dodržení obecně závazné doby nočního klidu převážen zájmem na udržení místních tradic a upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity. Různí úředníci přitom mohou mít na „výjimečnost“ akce jiný názor. „Každý z nich má na to trošku jiný pohled, každý z nich to posuzuje jinak. Nakonec není vlastně ani zásadní rozhodnutí zastupitelstva, ale to, jak to vidí úředníci,“ dodal Kamarád.
Podle staré legislativy mělo vedení dané obce dvě možnosti, jak dát akci výjimku. „Před nabytím účinnosti novely zákona o přestupcích, tedy do 30. září 2016, byly obce oprávněny stanovovat výjimečné případy z doby nočního klidu dvěma způsoby, a to buď přímo obecně závaznou vyhláškou, nebo na základě individuálně podané žádosti rozhodnutím vydaným orgánem obce, nejčastěji radou obce či starostou obce, na základě obecně závazné vyhlášky ve správním řízení podle správního řádu,“ uvedl Krátoška. Posouzení, zda má akce smysl, tak bylo v rukou lidí znající místní prostředí.
Než byrokracie, raději v noci neslavit
Dnes se daná pravomoc přesouvá do rukou úředníků, ačkoliv ministerstvo tvrdí, že žádné akce nezakazuje. „Pokud ministerstvo vnitra shledá konkrétní obecně závaznou vyhlášku v rozporu se zákonem, přistoupí k uplatnění svých dozorových kompetencí, které může v případě nezjednání nápravy rozporného stavu vyústit až v podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení předmětné obecně závazné vyhlášky. To znamená, že jen a pouze Ústavní soud je oprávněn obecně závaznou vyhlášku zrušit,“ uvedl Krátoška.
Úředníci tak sice vyhlášku přímo nezakážou, ale doporučí obcím akce vyškrtat, aby vyhláška neskončila před Ústavním soudem. „Ministerstvo vnitra tedy neschvaluje obecně závazné vyhlášky, není ani oprávněno provádět úpravy obecně závazné vyhlášky, nýbrž pouze posuzuje jejich zákonnost a v případě konstatování rozporu obecně závazné vyhlášky se zákonem obci doporučuje způsob, jak zjištěný rozporný stav napravit,“ dodal Krátoška.
Daný postup tak vede k tomu, že obce se buď snaží marně soukromé oslavy na vyhlášku zařadit, a nebo se rozhodnou na celou záležitost úplně rezignovat. Jako například ve městě Chodov. „Udělat na začátku roku seznam, to opravdu moc nejde, takže my jsme se zaměřili na naše městské akce, jako je pálení čarodějnic nebo svatovavřinecká pouť. Jako město dodržujeme postup, že na akcích pořádaných městech musí v deset hodin být konec. Výjimku neudělujeme,“ uvedl pro server Echo24 místostarosta města Chodov Luděk Soukup, podle kterého by byl proces opakovaného schvalování obecné vyhlášky složitý.
„Určitě to bylo dříve pružnější. Teď je to velmi omezující v tom, že když si chce třeba někdo udělat malý rockový festival, kde bude mít dvě kapely a chce přesáhnout tu desátou hodinu, že mi to nemůžeme posvětit. To je pro nás samozřejmě taky omezující, protože my bychom také rádi lidem takovou zábavu umožnili,“ dodal Soukup.
Podle Kamaráda nebyl ani dřívější systém nejlepší. „Podle mě by bylo ideální, kdyby toto rozhodnutí vykonávala rada. Protože to už je orgán, který je schopný se rozhodnout operativně, rychle a nepodléhalo by to schvalování nikoho zvenčí.“
