Europoslanci chtějí i kvůli Čapímu hnízdu ,odstřihnout‘ politiky od dotací
tresty za dotační podvody
Europoslanci se pustili do boje proti střetu zájmů politiků. Odhlasovali, aby podniky, jejichž majitelem je mimo jiné právě politik, nemohly žádat o finanční prostředky z EU. Pro Evropskou komisi sice není usnesení závazné, nicméně se předpokládá, že se názorem europoslanců řídit bude. Spekuluje se, že se k tomuto kroku europoslanci uchýlili i kvůli kauze bývalého ministra financí Andreje Babiše, který čelí podezření z podvodného čerpání dotace pro farmu Čapí hnízdo.
„Je to politický apel do budoucna, aby se to při přípravě budoucích pravidel pro čerpání eurodotací pro další finanční období, od roku 2020, vzalo v potaz. Pro Komisi to není ani závazné, ale myslím si, že se tím řídit bude, protože tady funguje určitá politická kultura. Jakmile je nějaké silné doporučení Evropského parlamentu, tak Evropská komise se jím s velkou mírou pravděpodobnosti řídí,“ uvedl pro Echo24 Jiří Pospíšil, eurospolanec za TOP 09.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle Pospíšila je evidentní, že kauzy Babiše ovlivňují evropskou legislativu. „Jak hlasování (ve čtvrtek, pozn. red.) ukázalo, Evropský parlament se opakovaně vrací ke kauze Babiš. Na půdě Evropského parlamentu je všeobecná snaha, výrazně posílená jeho kauzou, aby se do budoucna při čerpání evropských peněz zamezilo střetu zájmů,“ dodal Pospíšil.
Pospíšil uvedl, že se ale nejedná o jedinou iniciativu proti podnikání Andreje Babiše. „Paní europoslankyně Ingeborg Grässleová na kontrolním výboru připravuje finanční nařízení, které upravuje čerpání dotací od roku 2020. Tam by toto také mělo být zakotveno,“ doplnil český europoslanec.
Řeč je chystané normě, která má také předejít střetu zájmů při čerpání dotací EU. Cílí na politiky, úředníky i soukromé osoby, jejichž firmy se hlásí o dotace z evropských fondů. Usiluje o to, aby takoví lidé stáli mimo jakoukoli rozhodovací a kontrolní strukturu o evropských penězích. Jinak riskují, že jejich firmy na dotace nedosáhnou nebo jim budou pozdrženy, dokud střet zájmů neodstraní.
„Člen národní vlády, který hraje roli při vynakládání prostředků z EU a současně je příjemcem těchto prostředků, bude ve střetu zájmů, protože není kvůli svému ekonomickému zájmu schopný vykonávat své funkce nestranně a objektivně,“ uvedla pro Echo24 europoslankyně Grässleová. Dodala, že se směrnicí, která už prošla příslušnými výbory, začne po letní pauze zabývat Rada EU a že očekává, že by mohla vejít v platnost v roce 2018.
Čtěte také: „Jsem zklamaná, že Češi nechtějí Babiše řešit,“ říká europoslankyně Grässleová
Jak uvedl týdeník Respekt, norma alespoň oficiálně není motivována případem Andreje Babiše, který ještě do února své firmy, jež během posledních letech vyčerpaly z eurofondů miliardy korun, vlastnil. Babiš sice firmy kvůli novele zákona o střetu zájmů převedl do dvou svěřeneckých fondů, jenže to by podle chystané normy EU nestačilo.
Eurodotace by totiž nepřipadly takovým firmám, které ve svých rozhodovacích strukturách mají „rodinné příslušníky“ majitele-politika, osoby s „emocionální vazbou“ na politika nebo osoby, které s ním jsou „politicky spřízněné“. Správci fondů, které spravují Babišovy firmy Agrofert a SynBiol, se přitom stali předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a člen představenstva Agrofertu Alexej Bílek. Babišova manželka Monika je pak členkou kontrolních orgánů, které na činnost fondů dohlíží.
Do třetice europoslanci, téměř bez povšimnutí, v polovině července odhlasovali jednotné tresty za dotační podvody. Přijetí směrnice proti podvodům, které poškozují finanční zájmy Unie, je podle europoslanců historický okamžik. Na tom, že směrnice poměrně rychle prošla Evropským parlamentem, má „zásluhu“ i Česko. Můžou za to časté chyby při čerpání eurodotací, ale dost možná i podezření z dotačního podvodu u Čapího hnízda.
Na úpravu národních trestních řádů mají členské státy dva roky. Směrnice se nicméně nevztahuje na dotační podvody, korupci nebo finanční zpronevěru, ke kterým došlo před jejím přijetím.