Bůh ateistů kázal na Velký pátek: Většina objevů je omyl

„Nemohu říct s jistotou, že bůh není, to nemůže nikdo. Ale s úplnou jistotou vím, že bych nechtěl žít ve vesmíru s bohem,“ prohlásil v pátek v pražském Americkém centru teoretický fyzik Lawrence Krauss, který je v USA považován za vědeckou celebritu a v těchto dnech je na návštěvě v Česku.

Autorovi i v tuzemsku vydaných knih Vesmír z Ničeho a Fyzika ve Star Treku přezdívají „kazatel vědy“ či „bůh ateistů.“ Lawrence Krauss, jehož časopis Scientific American označil za jednoho z nejangažovanějších intelektuálů současnosti, se léta zasazuje za popularizaci vědy a bojuje proti náboženským předsudkům.

Během pražské přednášky Krauss odpověděl i na otázku serveru ECHO24.cz, co říká tomu, že i v Česku považovaném za nejateističtější zemi na světě jsou věřící vědci, a jaký postoj má ke spojení vědy a náboženství. „Netušil jsem, že tu máte tak vysoké procento ateistů, ale to asi vysvětluje skutečnost, proč mě tady už víc lidí požádalo o autogram,“ prohodil Krauss.

„Pokud něčí víra neohrožuje vědu, nemám s tím problém. Obvykle je konflikt v biologii, ale jeden slavný biolog minulého století řekl: Když jdu do laboratoře, stává se ze mě ateista, protože nechci, aby se někdo další staral o to, co tam dělám, a také nechci přinést výsledky, které lidé slyšet chtějí. Ale proč by vědec musel být ateistou mimo laboratoř?,“ prohlásil Krauss na akci pořádané americkou ambasádou a fondem Neuron.

„Divné politické názory vědu neovlivní“

Podle ateistického aktivisty Krausse věřící lidé mohou škodit jen v situaci, kdy mají moc nad jinými lidmi v rámci institucí nebo když se stávají politiky. „I vědci mají často velmi divné politické názory nebo mohou dokonce zneužívat děti, ale to nemá vliv na jejich vědu. Takže ani skutečnost, že někteří vědci jsou věřící, nezhodnocuje náboženství,“ řekl vědec, který v loni natočeném dokumentu Unbelievers (Nevěřící) zpovídá Stephena Hawkinga, Woodyho Allena a další slavné Američany na téma víra a ateismus.

Krauss dodal, že mezi jeho blízkými přáteli jsou i hluboce věřící vědci, jako třeba Francis Collins, současný ředitel amerického Národního ústavu zdraví: „On ví, že já si myslím, že je blázen – a on mimochodem blázen je – ale je to vynikající vědec.“ Krauss si zřejmě víc rozumí se Stevenem Weinbergem, držitelem Nobelovy ceny za fyziku. „Ten řekl: Dobří lidé dělají dobré věci, špatné lidé dělají špatné věci, a když dobří lidé dělají špatné věci, je to náboženství,“ vysvětlil Krauss, který je v těchto dnech také hostem Mezinárodního festivalu-populárně vědeckých filmů AFO v Olomouci.

„Většina objevů jsou omyl“

„Když půjdete dál v historii této země, uvidíte, že mnoho vědců byli alchymisté, ale to nijak nepovyšuje alchymii. I Newton strávil víc času alchymií než fyzikou, a taky víc času teologií, ale my si nepamatujeme odpad, co napsal o Bibli, dnes známe jen to, co napsal o fyzice,“ řekl Krauss.

„Nemohu říct s jistotou, že bůh není, to nemůže nikdo. Ale s úplnou jistotou vím, že bych nechtěl žít ve vesmíru s bohem, nechci být pouhou loutkou,“ pokračoval. Dodal však, že uznává, že jeho sklon být „antiteistou“ může být také svým způsobem předsudkem.
Nejpozoruhodnější věcí na vědě podle uznávaného fyzika je možnost bez větších potíží „zahodit“ ideje a zjištění, jež další výzkum ukázal jako mylné. „To je jeden z rozdílů mezi vědou a vírou. Ostatně ve vědě platí, že většina nejúžasnějších objevů jsou omyl.“