Neuvěřitelný příběh trosečníka: 14 měsíců na pustém moři
Salvadorský rybář
NOVÉ
1
Měl to být rybolov na pár dnů. Když José Salvador Alvarenga, rybář z jihoamerického Salvadoru, vyplouval z přístavu, netušil, že to bude na dlouho dobu naposled, co spatří pevninu. Po dvou dnech zasáhla jeho malý člun bouře, která jej odnesla daleko na širé moře. Jeho příběh přinesl britský The Guardian.
Obrovské vlny, pražící slunce, později podvýživa, dehydratace a samota. Problémy, kterým musel Alvarenga čelit, jej málem připravily o rozum a téměř i o život. A co hůř – jeho mladší kolega Ezequiel Córdoba, který s ním vyplul lov poprvé, z krušných podmínek onemocněl, propadl depresi a zemřel. Rybář na své lodi osaměl.
I tak však bylo přežití obtížné. Alvarenga se musel živit syrovými nebo jen lehce usušenými rybami a mořskými ptáky, pil želví krev. Trpěl halucinacemi. Vídal zaoceánské nákladní lodě, jak projíždějí bez povšimnutí kolem něj. Po Córdobově smrti málem propadl zoufalství, musel zvládat bouře - naštěstí mírnější, než u pobřeží.
Z přibližného přehledu o čase věděl, že pluje oceánem již téměř 15 měsíčních cyklů, když se před ním vynořila další vidina. Jedna z halucinací, které někdy vídával a která se nyní vynořila před jeho přídí, vypadala jako tropický ostrov. Malý pacifický atol velikosti fotbalového hřiště - na přelud však nyní až příliš skutečný.
Jak to jen bylo možné, zamířil směrem k němu. Když ho vlny vyhodily na pláž, chvíli ležel bez hnutí. Místní, kteří jej nalezli, zavolali pomoc a dopravili jej na Ebon, centrální z pacifických Marshallových ostrovů. Jeho zdravotní stav byl povážlivý, ale žil. Po více než roce na moři, byl zachráněn.
Jeho příběh potvrdily jeho zaměstnavatel, pobřežní služba i mapy mořských proudů. Přes počáteční odmítání mediální pozornosti nakonec Alvarenga svolil k několika rozhovorům. „Trpěl jsem hladem, žízní a extrémní osamělostí, ale na život jsem si nesáhl,“ řekl Jonathanu Franklinovi, reportérovi Guardianu. „Máte jen jednu šanci žít, tak si jí važte.“
