Bikesharing v Praze. Dobrý úmysl ohrožují nebezpečné ulice

Praha investuje desítky milionů do systému sdílení kol. Za rok a půl se v pražských ulicích objeví stojany s koly, která si budou moci lidé zapůjčit na projížďku. K tomuto kroku se lidé z magistrátu rozhodli i přes všechna rizika, která jízda po hlavním městě přináší.

Magistrát chce zakoupit sto padesát stojanů a tisíc kol, která si budou Pražané půjčovat za roční poplatek pět set korun na krátké i delší jízdy po městě. Spuštění systému bude stát 50 až 60 milionů korun. Každoročně Prahu vyjde provoz na dalších deset milionů. Tento trend je rozšířený po celém světě. Praha by se měla připojit k šesti set padesáti velkým i menším městům, kde je bikesharing běžným způsobem dopravy pro místní i turisty.

Základem bikesharingu je bezpečná infrastruktura

Mezi Prahou a evropskými městy jako Vídeň, Londýn, Mnichov či Paříž, kde hledali pracovníci magistrátu inspiraci, je však velký rozdíl. Praze chybí cyklostezky. Po hlavním městě je rozeseto devadesát obousměrných cyklostezek, které dohromady měří necelých sedmnáct kilometrů ze 150 kilometrů klasických cyklostezek. Ve Vídni, která je svou rozlohou o něco menší než Praha, tyto jen cykloobousměrky měří 220 kilometrů.

„Jakákoliv kritika je tady lichá,“ vyjádřila se k problému infrastruktury pro cyklisty předsedkyně magistrátní komise pro cyklodopravu Monika Krobová Hášová, která má na starost koordinaci bikesharingu v Praze. „Je málo prostoru a ulice se prostě nenafouknou,“ dodala Hášová. Lidé z magistrátu vědí, že chybí bezpečná infrastruktura, a i s tímto vědomím chtějí bikesharing v Praze zavést.

„Jen po stávající cykloinfrastruktuře v Praze cestovat nejde, protože není propojená,“ vysvětlil Jakub Ditrich, který kvůli chybějícím cyklostezkám založil cykloškolu. Zájemce učí, jak se co nejrychleji a bezpečně dostat například z domu do práce. Podle něj není město na bikesharing připravené. Sám má půjčovnu elektrokol a bez průvodce by skupinu turistů do terénu nepustil. „Je to nebezpečné,“ dodal Ditrich.

Bezpečně se při projížďkách na kole v Praze necítí ani Monika Krobová Hášová. „V Praze mám jako cyklista někdy strach. Používám samozřejmě helmu. Bez helmy by to ani nešlo,“ přiznává. Tisíce cyklistů, kteří si kola zapůjčí u stojanů, mít však helmu nebudou. „Helmy neřeší nikde ve světě. Buď ji člověk má, nebo jede bez ní a riskuje,“ reagovala Hášová.

Cesta Prahou na kole není pro každého

Tvůrci webových stránek pro pražské cyklisty prahounakole.cz radí, jak cestu po metropoli přežít, a také si ji užít. Každoročně sledují statistiky nehod. Ačkoliv v Praze zemřeli od roku 2007 pouze dva cyklisté, ročně se jich v pražských ulicích zraní kolem sto padesáti. Minulý rok řešila policie celkem 206 nehod cyklistů, při nichž bylo 20 osob zraněno těžce a 158 lehce. Z padesáti sedmi procent tyto nehody zavinili sami cyklisté. Pravidelně používá v Praze kolo jako dopravní prostředek kolem sto dvaceti tisíc lidí, v sezóně dokonce dvě stě. Pro ty, kteří ale nejsou na cestování v podobných podmínkách zvyklí může být jízda nebezpečná. „Myslím si, že děti jsou seznámeny s bezpečnou jízdou na kole víc než dospělí,“ vyjádřila se Hášová k občasné jízdě dospělých.

Pro děti a mladistvé do osmnácti let však bikesharing nebude. Právě kvůli zákonu, kdy každý cyklista do osmnácti let musí mít helmu. „To není výmysl Prahy, my kopírujeme evropská a světová velkoměsta, všude tam, kde to funguje,“ vysvětlila Hášová. S plnoletostí podle ní souvisí také právní odpovědnost, kterou ponesou uživatelé bikesharingu nejen za své chování na silnici, ale také za vypůjčené kolo.