Zlo se skrývá v Bruselu. Proč je padlý stát Evropy základnou džihádu?

Proč právě Brusel? Mondénní metropole země z první desítky nejbohatších států Evropy. Centrum Evropské unie a jejích institucí. Vždyť se v evropské veřejné debatě nikdy pořádně neprobíralo, že by Belgie měla nějaký vážný společenský problém.

Evropské elity řešily sociálně vyloučená francouzská předměstí – poté, co před deseti lety vzplála v nepokojích. Řešily národovecké sklony maďarského premiéra Orbána nebo před ním vládu polských konzervativců bratrů Kaczyńských s populisty ze Sebeobrany a Ligy polských rodin. Řešily korupci ve střední a východní Evropě.

Nic z toho přitom neohrožovalo Evropu tak jako neřešené problémy rozložené Belgie, která je zametala pod koberec. Tam bujely právě proto, že se o nich nemluvilo. Z Bruselu se mezitím stala hlavní evropská základna islámských extremistů a obchodu se zbraněmi ohrožující celou Evropu.

Evropský model země nikoho

To, že se hlavní město džihádu v Evropě stalo právě z Bruselu, je výsledkem toho, jak Belgie dlouhodobě funguje. Nebo spíš nefunguje. Pozornost to přitáhlo jen ve vzácných chvílích, kdy byl chaos a rozklad i na standardní belgické poměry příliš hluboký.

Belgie je klasickou ukázkou velkého slabého státu. Opak toho, čemu klasičtí liberálové říkají malý silný stát. Belgie má nejvyšší daně v Evropě. Loni dosahovaly 55,6 procenta celkové ceny práce u člověka s průměrným příjmem. Je to jediná země EU, která překonala laťku padesáti procent. Se značným odstupem následuje Rakousko se 49,4 procenta, Německo se 49,3 a Francie se 48,4 procenta. Vysokými daněmi pověstná Skandinávie s velkým odstupem zaostává – Finové platí státu 43,9 procenta, Švédové 42,5 procenta, což je o desetinu méně než my. Za ty peníze dostávají Belgičané podstatně horší veřejné služby než ti, kdo svým vládám odvádějí méně. A to včetně jedné z nejcennějších veřejných služeb, jíž je bezpečí.

Celý článek Lenky Zlámalové čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo zde.