V Chorvatsku padla vláda

V Chorvatsku dnes padla vláda. Rozhodl o tom parlament, který odhlasoval odvolání bezpartijního premiéra Tihomira Oreškoviče. Předseda parlamentu Željko Reiner řekl, že nedůvěru premiérovi vyjádřila jasná většina zákonodárců poměrem 125 ku 15 hlasům a že politické strany hned začnou vyjednávat o nové vládě.

Největším kandidátem na nového premiéra je podle agentury AFP Zdravko Marić z hlavní vládní strany Chorvatské demokratické společenství (HDZ).

Pokud se strany nedohodnou na novém kabinetu do měsíce, bude muset vypsat prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová předčasné volby. Ty by se mohly podle chorvatských médií konat již v září.

Čtěte také: Chorvatsko přestalo bránit jednání o vstupu Srbska do Evropské unie

Analytik Žarko Puhovski se domnívá, že HDZ nedokáže sestavit nový koaliční kabinet a že budou nové volby. Podle analytické skupiny Eurasia Group ale nové volby asi nic nevyřeší. „Předčasné volby jen těžko nabídnou jasnou většinu jedné strany, čímž se z roku 2016 stane zcela promarněný čas, který by byl třeba pro nezbytnou daňovou reformu,“ uvedla skupina.

Chorvatsko se nachází ve velmi složité ekonomické situaci, kterou provází velká státní zadluženost a míra nezaměstnanosti 15 procent. Politika dosavadní vlády byla terčem kritiky ze strany Bruselu.

Podle agentury AFP je pád vlády tvrdým neúspěchem nacionalistů, kteří za pětiměsíčního vládnutí vyvolali polemiky zavedením této nové členské země EU výrazně doprava. Kabinet kromě jiného vyzdvihoval katolické hodnoty a podle jeho kritiků se snažil bagatelizovat zločiny, kterých se dopustil pronacistický režim v zemi za druhé světové války.

K dnešnímu hlasování v parlamentu, takzvaném Saboru, vyzvala sama HDZ místopředsedy vlády Tomislava Karamarka. Svržení vlády se tedy očekávalo, hlavně poté, co největší opoziční uskupení v zákonodárném orgánu Sociálnědemokratická strana (SDP) ve středu oznámila, že bude také hlasovat pro odvolání premiéra.

Vleklou krizi koaliční vlády, která zahájila činnost teprve na konci ledna, způsobila aféra kolem místopředsedy Karamarka. Chorvatský list Nacional v květnu obvinil Karamarka ze střetu zájmů. Jeho manželka totiž údajně dostala za konzultační služby 60.000 eur (1,6 milionu Kč) od lobbisty maďarského ropného koncernu MOL, který spolu s chorvatským státem ovládá chorvatskou rafinerii INA. Karamarkův střet zájmů poté potvrdil i příslušný chorvatský dozorový úřad.

Karamarko už na začátku června oznámil, že předloží návrh na odvolání Oreškoviče, který není členem ani HDZ ani menší koaliční strany Most a do čela kabinetu se po složitých povolebních vyjednáváních dostal jako nestraník.