Kombinace vyčuranosti a stupidity, modelky si lebedí
Hlasovací kolaps či komplot části sociální demokracie ve Sněmovně. Šok: Andrej Babiš je hodně bohatý člověk!
Deníky obsáhle řeší včerejší sněmovní zápletku – i díky hlasům sedmnácti sociálních demokratů prošel návrh poslance Urbana (ČSSD), který snížil spotřební daň u pohonných hmot. Způsobilo to značné vytočení premiéra i ministra financí, došlo na nelichotivé vysvětlení, podle nějž poslanci nevěděli, o čem hlasovali. Mladá fronta Dnes věc interpretuje jako součást politického boje: „Benzínový atentát na Sobotkovu vládu“, zní otvírákový titulek. „Protože se ve skupině kolem Urbana objevili i známí vnitrostraničtí odpůrci Bohuslava Sobotky, akce vypadá jako ‚benzínový atentát‘ na premiéra či snaha veřejně ukázat svou sílu. ‚Ne že by to byl podraz na pana premiéra. Jen jsme také jaksi chtěli ukázat, že prostě máme svůj názor i uvnitř klubu či vládní koalice,‘ řekl sociální demokrat Antonín Seďa.“ Uvnitř vydání deník vyvozuje „poučení z krizového vývoje“, mimo jiné: „Premiér a lídr ČSSD Sobotka si není příliš jist ani loajalitou sociálních demokratů v Senátu, kde mají většinu hlasů. Jinak by tam přece zákon, jenž mu včera sedmnáctka zkazila, v klidu poslal, aby ho senátoři spravili.“ Analýza je nadepsaná slovy „Oranžová 17. Hloupí poslanci nebo rebelové?“ Striktně vzato – ty dvě možnosti se navzájem vylučovat nemusejí.
V Právu věc komentuje Alexandr Mitrofanov: „Chaos a nekázeň však nebude jediné vysvětlení. Jeroným Tejc se na nedávném zasedání ÚVV ČSSD pokusil prosadit mezi otázky pro vnitrostranické referendum dvě takové, které by v případě schválení zasáhly do vládní agendy, rozkolísaly vztahy uvnitř koalice a oslabily Sobotkovu pozici. Neprošlo to. Návrh Milana Urbana, který včera načas uspěl, vypadá jako ze stejného soudku vnitrostranické vendety. Před jarním sjezdem ČSSD se tak rýsuje populistické nadbíhání coby nástroj skupiny, která jde proti Sobotkovi. Levnější benzín a nafta jsou přece fajn. A že kvůli tomu může padnout vláda? O to ať se stará předseda.“ Inu, sociální demokracie a její rebelové – tuhle funkci by si přátelé z ČSSD měli už nějak systemizovat po vzoru pokladníka či nástěnkáře. Kombinace úpornosti a jisté kombinace „vyčuranosti“ a stupidity podmínkou.
Do Lidových novin napsala Petra Procházková další reportáž z Ukrajiny, popisuje v ní protestní mítink v Zakarpatsku, jehož účastníci protestovali proti odvodům do armády. Účastnil se i muž, který byl nasazený v bojích na východě země. „V den, kdy rebelové sestřelili Ukrajincům další dvě, tentokrát vojenská letadla, vyprávěl shromážděným spoluobčanům, jak je armáda špatně zásobovaná, morálka upadá, velitelé špatně velí a vojáci jsou nezkušení. Matky pokyvovaly hlavami a vypadaly, že jsou rozhodnuté – jejich děti na žádnou frontu nepojedou.“
Právo otvírá sdělením o stavu peněženky ministra financí. „Babiš bral loni v Agrofertu za dva měsíce 37 milionů čistého“. Toto zřejmě šokující zjištění, deník objevil v majetkovém přiznání ministra financí, majitel jedné z největších firem v zemi je skutečně dost bohatý člověk. Čímpak budeme ohromeni příště? K tomu AB: „Za celý minulý rok zaplatím jako fyzická osoba 87 milionů korun a moje firmy 650 milionů korun. Já jsem jako v pohodě.“ Já vlastně taky. Jako. Aby byly všechny strašáky hezky spolu na jednom místě, doplňuje otvírák a tom, že někteří lidé jsou nechutně bohatí, zpráva v podvalu, kde se řeší vražedné choutky české mládeže. „Mladí vrazi útočí kvůli penězům na seniory i vlastní rodiče“.
Aha buší kladivem po hlavičce podstatného: „Božské tělo modelky Kláry Medkové si lebedilo v Nízkých Tatrách.“ To je dobré vědět. Možná vlastně není. Co si má člověk, jehož tělo si nelebedí v Tarách Vysokých či Nízkých, dokonce ani na Českomoravské vysočině ne, s touhle informací vlastně počít? Blesk v tomto letním čase soustředí pozornost i na poslední věci člověka – záslužné. Píše o prodlužování průměrného věku, v titulku ovšem identifikuje problém. „Žijeme déle, ale dožíváme vážně nemocní“. Taky se nemůžu dočkat doby, kdy budeme dožívat úplně zdraví.