Tajemní jezídi žijí i v Česku. Jeden prodává na Letné klobásy

Svět před dvěma týdny začal trnout na osudem jezídů masakrovaných islamisty ve vzdáleném Iráku. Drtivá většina Evropanů tehdy o tajemné komunitě slyšela poprvé. Přitom jezídi žijí i v Česku a třeba v sousedním Německu může jejich čtyřicetitisícová komunita své zvyky projevovat mnohem otevřeněji než na Blízkém východě, kde je musí skrývat před utlačovateli.

Jak se pozná jezíd? Nosí mohutný až přerostlý knír, obléká bílou košili s kulatým límcem a jeho drazí zesnulí mají na náhrobku symbol Anděla Páva nebo slunce. Alespoň tak to tvrdí etnografické spisky.

Inženýr Tahsin Housein, který v malém stánku na pražské Letenské pláni opéká klobásy, je ale oholen, má obyčejné červené tričko a žádné blízké v Česku pohřbené nemá, protože je tu v první generaci. Přišel sem před třiceti lety jako student na pražskou Vysokou školu ekonomickou. Od té doby se v tuzemsku neusadilo víc než tucet dalších jezídů.

„Je mi hrozně z toho, co se dnes děje,“ říká pan Housein o osudu jezídů v severním Iráku, kteří se ukryli před běsnícími islamisty na hoře Sindžár.  Do některého z uprchlických táborů v okolí by mělo v těchto dnech  dorazit auto plné trvanlivého mléka zakoupeného českými Kurdy. Vyjelo tento týden z Teplic a řídí ho tamní jezíd Šamsedin Šamo.

Povinné hodiny islámu

Rodina jednapadesátiletého Tahsina Houseina pochází se Sýrie, kde žije také početná jezídská menšina. Narodil se totiž v městě Aleppo, které zřejmě nejvíc zasáhla tamní občanská válka. „Zůstali tam mí bratranci. Mailuju si s nimi nebo používám Skype, ale elektřina tam moc nefunguje. Historické centrum je úplně rozbombardované. Na město dopadají stále barelové bomby a o čtvrti se v boji přetahují vládní vojska, islamisté a povstalci,“ vypráví inženýr Housein, který má také firmu pomáhající zprostředkovat obchody českých firem na Blízkém východě a tamních v Česku. V poslední době se prý ale žádná zakázka nevyskytla a proto si vystudovaný ekonom přivydělává v gastronomii.

Jezídové jsou etnicky vlastně Kurdové, ale na rozdíl od nich odolali muslimskému tlaku a nepřijali v tak velkém počtu jako Kurdové islám. V Evropě žije nejvíc jezídů v Německu, přibližně čtyřicet tisíc. „Na jejich hřbitovech v Německu jsou dokonce častěji a zřetelněji než na Blízkém východě vidět jezídské symboly. V původních zemích, jako je Irák, Turecko, Sýrie či Arménie, se jezídové chovají spíše diskrétněji,“ vysvětluje Petr Kubálek, znalec kurdské historie, který pracuje v Rádiu Svobodná Evropa.

Známým symbolem je Anděl Páv, kterého jezídové uctívají. „Sedmý den Bůh seslal Anděla Páva, který vytvořil dokonalý svět,“ interpretuje  pan Housein základní jezídskou náboženskou tezi, kterou zná od rodičů. A dodává: „Jenže muslimové či křesťané označili Anděla Páva za satana.“ Jako dítě  musel  v Sýrii stejně jako ostatní jezídi povinně chodit na hodiny islámu. Jako mladík byl  spíše levicově orientován, účastnil se hnutí za uznání práv Kurdů a ač nebyl komunista, získal možnost studovat v tehdy komunistickém Československu.

Vražda ze cti

Výrazným znakem jezídské komunity je zákaz uzavírání sňatků s příslušníky jiných náboženství. Nikdo zvenčí také nemůže k jezídství „konvertovat“. Před třemi lety Němce šokovala „vražda ze cti“, jejíž obětí se stala osmnáctiletá jezídka původem z Turecka, kterou dvěma ranami zastřelil její vlastní bratr. Zamilovala se totiž do německého pekaře a utekla s ním od své rodiny. Tahsin Housein tabu neuzavírat svazky s ne-jezídy také porušil – s ženou ze |Slovenska má dvě dospívající dcery. „Ale nevzali jsme se,“ poznamenává inženýr. „U jezídských mužů se takové vztahy na rozdíl od žen více tolerují,“ dodává Petr Kubálek.

Nekompromisně vymáhaný zákaz navazovat milostné vztahy mimo komunitu – navíc platící striktně vlastně jen pro ženy – působí v Evropě barbarsky. Na druhou stranu díky tomuto pravidlu jezídové jako společenství přežili uprostřed islámského moře dodnes.

V zemích, kde jezídové žijí, vůči nim dodnes přežívají přesudky. Kromě toho, že jsou považováni za uctívače ďábla, je především muslimové podezřívají z pořádání sexuálních orgií. „A to jen proto, že mnohých náboženských obřadů se mohou účastnit muži i ženy,“ vysvětluje Kubálek.

Mít pas jako člověk

Pan Housein, který se cítí být nejen jezídem, ale i Kurdem,  má stále syrské občanství. Jenže přes opakované žádosti podávané na syrskou ambasádu nikdy nezískal cestovní pas. „Nemůžete se divit, že jsem pro vytvoření samostatného státu Kurdistán. Kurdů je třicet pět milionů, jsme největší národ na světě, který nemá svůj stát. Chci mít svůj stát a svůj pas, abych byl jako normální člověk.“

Západní země nyní dodávají kurdským milicím zbraně, aby jim pomohly zastavit postup radikálů z organizace Islámský stát v severním iráku. Z původně ohlášené letecké evakuace jezídů z hory Sindžár, již měla zajistit americká armáda, ale kvůli bezpečnostní situaci sešlo. Tisíce zbídačených lidí se nyní pokouší zachránit a převézt do bezpečí právě kurdské milice.