Tomio Okamura získal, o čem Miroslav Sládek jenom snil

Od návratu demokracie nebyli extremisté nikdy tak blízko moci. To není výsledek rozhodnutí voličů, protože strany SPD a KSČM, které mají k extremismu blízko, získaly dohromady 37 poslanců, méně než komunisté a Úsvit při minulých volbách.

Nejde ani o to, že v Tomiu Okamurovi získal po dlouhých letech důstojného nástupce pravicový extremista Miroslav Sládek. Nezvyklý je fakt, že se s Okamurou a komunisty dohodl na vzájemné podpoře volební vítěz. Zatím při sestavení sněmovny.

Pětinu českých voličů tvoří příznivci extrémních stran, a pokud není vyloženě špatné volební počasí, dokážou tyto strany sympatie přetavit v parlamentní mandáty. Samozřejmostí se už stala role nereformovaných komunistů, jejichž šéf Vojtěch Filip patří jako místopředseda k inventáři sněmovny. O větší vzrušení se proto starají příznivci extrémní pravice. V devadesátých letech to byli voliči Sládkových republikánů, v roce 2013 se jim nabídl Okamura s Úsvitem a teď s novou formací Svoboda a přímá demokracie (SPD). Právě jejich nové tváře se starají o potravu médií. Zatím největší ohlas získala stížnost ministryně sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD), již prý urážel tajemník SPD Jaroslav Staník. Podle ministryně a dalších dvou svědků posléze prohlásil, že „Židi, homosexuálové i Cikáni by měli jít do plynu“. Okamura Staníka hájil tvrzením, že si všechno vymyslela ministryně, která to sama s alkoholem přehání.

Incident se Staníkem vyvolal oprávněné pohoršení, přesto paradoxně ukazuje, že SPD ani KSČM nejde úplně samozřejmě považovat za extremistické strany, i když tak činí mnozí novináři v cizině i tuzemsku. „Části těchto stran jde označit za extremisty, ovšem pokud jde o strany jako celek, tak bych byl u obou opatrný,“ upozornil expert Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity. Údajný Staníkův výrok skutečně patří k výbavě extremistů, SPD se však od něj distancuje.

Celý text si můžete přečíst na Echo Prime a v Týdeníku Echo.