Proč ODS oslavuje porážku?

Když oblíbený tým prohraje 1:3, říká se tomu malá sportovní tragédie, blamáž, debakl, klepec, dostali na frak apod. Neoslavuje se, ale sype se popel na hlavy, tedy probíhá sebekritika i kritika. Trenér a klíčoví hráči to chlapsky berou na sebe. Třeba ve fotbale to tak bývá, tak určitě, že.

V politice je to, zdá se, jiné. Můj oblíbený tým, ODS, prohrál 1:3, ale pro mne překvapivě slaví výhru. Prý výborný výsledek, spousta hlasů navíc, jsme druzí, a dokonce jsem četl nějaké to „ODS is back!“.

Shrnu to: ODS získala něco přes 11 %, a byla sice druhá, ovšem za nedostižnými 30 % hnutí ANO. A ODS slaví. Tohle má být sebevědomá konzervativní pravicová strana? S tímto pojmem si většinou spojujeme ambice, touhu po vítězství, tah na bránu, odvahu pojmenovat věci pravými jmény, ochotu riskovat atd. Po výsledcích krajských voleb bylo zřejmé, že ODS má šanci dosáhnout v parlamentních volbách na výrazný výsledek kolem 18 procent. Mohli i sahat po vítězství, ale s jistotou měli být druzí v těsném závěsu za vítězem. Co tomu chybělo? Jasné a vyhraněné postoje. Byla tři témata, která měla pravicová konzervativní strana vlastnit – a voliči to od ní očekávali. Tvrdý kritický postoj k EU, jasné odmítnutí islamizace Evropy a zastavení socialismu a bujení státu. Ve všech těchto tématech však byla ODS váhavá, politicky korektní a nejasná. Jako by se nakazila virem eurounijní rétoriky a lavírování.

Mohl bych být v podezření, že jsem „po bitvě generál“. Nejsem. Vedení ODS nemůže popřít, že jsem je upozorňoval, že dosáhnou deseti procent, protože k tomu svou kampaní, rétorikou a (ne)aktivitou směřovali. Byl jsem okřiknut, že chtějí vyhrát. No nevím, o vítězství se podle mne bojuje jinak.

Teď jsem jako konzervativní pravicový volič rozzloben. Nemám vztek na Andreje Babiše a Tomia Okamuru. Oba z duše nesnáším, ale neupírám jim právo bojovat o vítězství, což oni dělali. A uspěli. Uspěli i proto, že jim ODS přenechala aktivitu a spousty voličů. Proto se na ODS zlobím. Nebyla dosti ambiciózní, nebyla dosti rázná a srozumitelná. Škoda.

Je po volbách a život jde dál. Teď musím jako pravicový konzervativec doufat, že ODS to nelehké povolební období zvládne. Že neporuší sliby, které dávala ve volební kampani, a že začne hned pracovat na tom, aby příští výsledek byl lepší. O hodně lepší.

Různých radilů a prognostiků se asi kolem vrcholových politiků motá víc než dost. Proč by tedy měli brát v potaz názor či prognózy nějakého prostého občánka, který nikdy k politice ani nepřičichl, že? Přesto si neodpustím jednu předpověď: Jestli půjdou s Babišem do vlády, v příštích volbách budou v pádu do zapomnění následovat socialisty. Snad ne, přátelé.