Volby jsou podvrh. Turci si na síti posílají důkazy

Studentka psychologie Aycan Kantoglu seděla pří víkendových komunálních volbách v jedné z istanbulských komisí. Výsledky voleb nafotila a dala na sociální sítě. Přidala se tak k dalším tureckým spoluobčanům, kteří si chtěli pohlídat, zda volby proběhly v pořádku. Následkem těchto opatření, kolují Tureckem důkazy o zfalšovaných výsledcích víkendových komunálních voleb, které vyhrála Erdoganova vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP).

„Zasedala jsem ve volební komisi a stejně jako další lidé jsme si ofotili papírové protokoly. Každý se je pak snažil publikovat na facebooku a twitteru. Ten můžeme mimochodem použít jen v případě, když si změníme doménu,“ popsala serveru ECHO24.cz Aycan Kantoglu, která žije v centru Istanbulu. Například ve volebním okrsku v Ankaře došlo při přepisu dat z papírového dokumentu do počítačového systému k chybě.

Následkem tohoto omylu či záměru přišla opoziční Republikánská lidová strana (CHP) o dvě stě sedmnáct hlasů, které připadly kurdské nacionální Demokratické lidové straně (HDP). „Erdoganova AKP má na papírovém formuláři pětačtyřicet hlasů a opoziční CHP má dvě stě sedmnáct. Když se podíváte na menší bílý papír, tak se hlasy mění a AKP má stále čtyřicet pět hlasů, ale CHP má nulu. Hlasy přesunuli špatně. Stalo se to v Ankaře, kde Erdoganova strana znovu vyhrála,“ popsala Kantoglu konkrétní případ, při kterém došlo k chybě.

Celým Tureckem pak proudí informace o zmanipulovaných volebních výsledcích. S tvrzením, že lidé z AKP nebo z jiných politických stran změnili počty hlasů opoziční CHP, vystoupil veřejně Mansur Yavas, kandidát Republikánské lidové strany na prezidenta.

Výsledky voleb potvrdily Erdoganovu moc

Ač turecký premiér sám nekandidoval, vítězství jeho Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) podmínil svým setrváním v politice. Proto se snažil udržet si pozici významnou propagací strany v předvolební kampani. Když turecký premiér promlouval o vítězství AKP ze svého balkónu v Ankaře, slíbil, že jeho nepřátelé nyní zaplatí za kritiku a obviňování, které vedli proti jeho osobě.

Přestože byly tyto volby komunální, staly se testem Erdoganovy popularity, která utrpěla velkými protivládními protesty liberálně smýšlejících Turků nebo přívrženců islámského vůdce Fetullaha Gülenaale. Důvěryhodností Strany spravedlnosti a rozvoje zatřásl také prosincový korupční skandál, který poukázal na podvody, nezákonné obchodování se zlatem a zpronevěry. Premiér musel odvolat čtyři ministry.

Turkům v současnosti vadí především omezování médií a internetu. K volbám o víkendu dorazilo 92 % voličů. Erdoganova strana získala 44 % hlasů, pro hlavní opoziční Republikánskou lidovou stranu (CHP) hlasovalo v regionech 29 % voličů. V hlavním městě Ankaře byly výsledky velmi těsné, ale stejně jako v Istanbulu zvítězila vládní strana, jen v čele Izmiru, třetího největšího města Turecka, zůstane hlavní opoziční Lidová republikánská strana.

Turci se obávají o svobodu

Hlasy pro vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje vítězství, která omezuje svobodu Turků, jsou podle Kantoglu především od silně nábožensky založených lidí. Dalším důvodem je nízká vzdělanost lidí a nedostatek informací z médií, která nejsou svobodná. „Erdoganův úspěch je dán pevnou základnou náboženských a dělnických skupin po celé zemi,“ potvrdil s domněnky turecké studentky James Reynolds, zpravodaj BBC působící v Istanbulu

Reynolds také předpokládá, že bude Erdogan kandidovat v srpnu v přímých volbách na post prezidenta Turecka. Erdogan byl předsedou vlády již třikrát a po čtvrté jím být v roce 2015 již nemůže. Druhou možností, aby i nadále setrval u moci, by tak byla změna legislativy.

Další Erdoganovy kroky, kterých se opoziční Turci obávají, popsala také Aycan Kantoglu. „Jsme si definitivně jistí, že Erdogan bude blokovat i Facebook a další internetové zdroje, že bude útočit na lidi, kteří ho nepodporují a mají opačnou představu. Den za dnem bude Erdogan blokovat naši svobodu.“