Vyznamenání od Zemana? Grygar požádal poslance, ať jej škrtnou
AKTUALIZOVÁNO
Poslanci nabídli prezidentu Miloši Zemanovi na nejvyšší státní vyznamenání, Řád bílého lva, válečné veterány Karla Kuttelwaschera (in memoriam) a Jaroslava Klemeše. Na seznamu, který schválila sněmovna, jsou taky například geolog Václav Cílek a historik Petr Čornej. Dolní komora je nominovala na medaili Za zásluhy. Ze seznamu byl vyňat astrofyzik Jiří Grygar. Místopředseda dolní komory Jan Bartošek (KDU-ČSL) uvedl, že se tak stalo na Grygarovu vlastní žádost, blíž to nezdůvodnil.
K věci se zanedlouho vyjádřil mluvčí prezidenta Zemana Jiří Ovčáček. Na Twitteru napsal, že podle něj není krok Grygara příliš komentovat. „Pozoruhodné ovšem je, jak se na tématu snaží parazitovat TOP 09,“ dodal. Na svém Facebooku zase zveřejnil komentář: A věc je jasná: Grygar před prezidentskou volbou v roce 2013 patřil do tábora podporovatelů Karla Schwarzenberga (TOP 09). Podepsal se i pod výzvu vědců, kteří „knížete“ označili za jedinou rozumnou volbu.“
Krok pana Grygara netřeba příliš komentovat. Pozoruhodné ovšem je, jak se na tématu snaží parazitovat TOP 09.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 2. června 2016
O několik okamžiků později Ovčáček na svém Facebooku uveřejnil plné znění e-mailu, ke kterému napsal, že „odmítnutí návrhu na vyznamenání dr. Grygarem nemá souvislost s panem prezidentem“. E-mail napsal podle Ovčáčka muž z Plzeňska a adresoval jej prezidentovi, Kanceláři prezidenta republiky a předsedovi Organizačního výboru Parlamentu ČR.
„31. března 2016 jsem Vám touto formou (e-mailem) podal návrh na udělení státního vyznamenání pro astrofyzika RNDr. Jiřího Grygara, CSc., který v letošním roce /2016/ oslavil 80té narozeniny. Když jsem s návrhem seznámil dr. Jiřího Grygara, dozvěděl jsem se, že podobný nápad se už před lety zrodil v hlavách poslanců Parlamentu ČR a i Senátu ČR. Dr. Grygar ještě v zárodku tuto myšlenku zastavil. Vím, že to v žádném případě nesouviselo s osobou současného nebo minulého prezidenta. Už v roce 2009 Jiří Grygar odmítl přijmout Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která byla součástí projektu Česká hlava, spojená s finanční odměnou 500 tisíc Kč. Slíbil jsem dr. Jiřímu Grygarovi, že svůj návrh v Kanceláři prezidenta republiky a v Poslanecké sněmovně stáhnu, což činím tímto dopisem. Prosím tedy o vyřazení z evidence mé nominace na státní cenu pro RNDr. Jiřího Grygara,“ píše se v e-mailu.
K rozhodnutí Grygara se na Twitteru záhy vyjádřil bývalý ministr spravedlnosti a současný europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil, komentátor Alexandr Mitrofanov nebo novinář Petr Fischer. „Velice si vážím postoje Jiřího Grygara, že se vzdal možnosti získat vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana,“ napsala na Facebooku zase místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Poslanec ODS Martin Novotný podotkl, že Grygarův krok je pro něho důležitější signál, než bude říjnový ceremoniál udílení vyznamenání na Hradě.
Rozumím J.Grygarovi, že odmítl vyznamenání od M.Zemana. Nemohl mít jistotu,že vedle něj nebude zase na Hradě stát třeba komunistický ministr
— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) 2. června 2016
„Grygar odmitl sanci ziskat oceneni od prezidenta Zemana. Na jeho zadost ho Snemovna vyskrtla z navrhovanych osobnosti k vyznamenani.“ Bravo
— Alexandr Mitrofanov (@AlexandrMitrofa) 2. června 2016
— petr fischer (@petrfischer3) 2. června 2016
- Grygar odmítl vyznamenání od MZ, ačkoliv si ho zaslouží. Ví totiž, že kromě zásluh záleží i na tom, kdo vyznamenání dává. Palec nahoru!
Pokud to nechce Grygar, je ještě spousta nevyznamenaných členů vlád Josefa Korčáka, Ladislava Adamce a Františka Pitry z let 1986-89.
— Jindrich Sidlo (@jindrichsidlo) 2. června 2016
Poslanci ODS a TOP 09 chtěli, aby sněmovna hlasovala o nominacích po jednotlivých jménech. Na seznamu jsou podle nich i sporní lidé, které nemůžou podpořit. Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik podotkl, že i pro jeho klub figuruje mezi nominanty řada kontroverzních jmen, vcelku by ale komunisté seznam podpořili. Nakonec se z rozhodnutí sněmovny hlasovalo po jménech. Podporu – větší či menší – dostali všichni navržení.
Kuttelwascher se řadí mezi stíhací esa britského královského letectva za druhé světové války. Klemeš je posledním žijícím výsadkářem z anglického výsadku na území někdejšího Protektorátu Čechy a Morava.
Na druhé nejvyšší vyznamenání, Řád T. G. Masaryka, poslanci navrhli Jiřího Bradyho, který přežil holokaust, v roce 1949 emigroval do Kanady a pomáhal emigrantům. Na medaili Za hrdinství Sněmovna nominovala devět osobností, na medaili Za zásluhy pak 22 lidí. Seznam čítá celkem 34 jmen. Poslanci vybírali celkem z 53 návrhů.
Na medaili Za hrdinství poslanci nabídli Zemanovi válečné veterány Antonína Šubrta, Jozefa Haríňa (oba in memoriam) a Karla Astera, Davida Bartoše, jenž zachránil starší pár z hořícího domu, a otce a syna Emanuela a Josefa Zimu, kteří pomáhali za války v Budapešti při záchraně slovenských a maďarských Židů. Šanci na zisk tohoto vyznamenání mají taky Jan Rom a Petr Dřevikovský, kteří zachránili posádku havarovaného auta, a Jiří Nesázel, jenž zachránil lidský život při střelbě v uherskobrodské restauraci.
Mezi sněmovními nominanty na medaili Za zásluhy jsou taky válečný veterán Alois Dubec, protikomunističtí odbojáři Jaroslav Vrbenský a Vojtěcha Hasmandová (in memoriam) a kněz Benno Beneš. Šanci na toto ocenění mají dětský onkolog Jan Starý, Jaromír Vašků, pod jehož vedením se v Česku provedly první aplikace umělého srdce, chirurg a traumatolog Leopold Pleva a pneumolog a ftizeolog Miloš Pešek.
Poslanci na medaili Za zásluhy navrhli rovněž medailéra Milana Knoblocha, sochaře Valeriána Kováče, skladatele a varhaníka Zdeňka Pololáníka, zakladatele Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialu, olympijského vítěze v parkuru Františka Venturu (in memoriam) a bývalou sportovní gymnastku Věru Růžičkovou.
K nominantům patří taky rektor Univerzity Tomáše Bati Petr Sáha, národohospodářka Judita Štouračová, konstruktér Pavel Dragoun, místopředseda Ústředního bramborářského svazu Jiří Zvolánek, dlouholetý předseda včelařského svazu Josef Mandík a dopravní odborník František Hájek, jenž vzbudil pozornost tím, že navrhl sám sebe.
Státní vyznamenání uděluje nebo propůjčuje prezident, který návrhům Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády může, ale nemusí vyhovět. Loni sněmovna navrhla prezidentu na státní vyznamenání 33 osobností. Zeman ocenil ve státní svátek 28. října šest z nich.
Zeman zatím předával vyznamenání 28. října třikrát a vždy výběrem osobností vzbudil kontroverze. Například v roce 2014 bylo hojně kritizováno udělení medaile Za zásluhy režisérům Filipu Renčovi a Robertu Sedláčkovi. Na protest proti tomu vrátil medaili Za zásluhy z roku 2002 režisér Jan Němec. „Současná hlava státu postavila do stejné řady zachránce židovských dětí či státníka, který se významně osobně podílel na porážce Adolfa Hitlera, s filmovými tvůrci, kteří nikterak nepřispěli k československé státnosti. Pouze ve své profesi přímo či nepřímo pomohli jednotlivé osobě k politické kariéře,“ uvedl Němec ke svému protestu.
Státní vyznamenání z rukou prezidenta Zemana odmítl v roce 2013 hudebník Vladimír Mišík. „Vážený pane presidente, velmi se omlouvám, ale z důvodu rostoucí nevole z některých Vašich rozhodnutí jsem dospěl k závěru Vámi nabízené státní vyznamenání nepřijmout,“ napsal Mišík, který měl dostat medaili Za zásluhy.
O vrácení vyznamenání hovořil v roce 2013 i Philipp Janýr, syn Přemysla Janýra, který v roce 1999 dostal in memoriam Řád TGM. Philipp Janýr kritizoval to, že má být vyznamenán bývalý předseda JZD Slušovice a vlivný člen KSČ František Čuba. Janýr nakonec vyznamenání nevrátil, spokojil se s tím, že Čuba dostal medaili Za zásluhy, tedy jiný typ ocenění než jeho otec.
