Stroj na stamiliony se možná zasekne. UJAK může skončit za pár měsíců

Už na svém dubnovém zasedání by mohla Akreditační komise schválit návrh ministerstvu školství, aby odejmulo Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) oprávnění působit jako vysoká škola. Deníku ECHO24.cz to ve čtvrtek řekla šéfka komise Vladimíra Dvořáková. Největší soukromá vysoká škola v Česku podle ní neplní své zákonné povinnosti a žene se jen za bezprostředním ziskem. To ostatně dokazují i ekonomická čísla. Školu navštěvuje zhruba deset tisíc studentů, majitel univerzity ročně vydělá kolem 300 milionů korun.

Akreditační komise už škole odmítla prodloužit akreditaci magisterského odboru speciální pedagogika – učitelství. Rozhodnutí je platné a obor tak nemohou dostudovat ani stovky současných studentů. Komise má s UJAK opakovaně problémy, aktuálně jí vyčítá, že na tisíce studentů připadá příliš málo pedagogů.

„Tam se to nebuduje jako vysoká škola. Je to budované jen pro bezprostřední zisk,“ tvrdí šéfka Akreditační komise.

Právě kvůli tomu se škola už brzy může dostat do existenčních problémů. Komise totiž plánuje navrhnout ministerstvu školství, aby univerzitě odejmulo oprávnění působit jako vysoká škola. „V činnosti univerzity se opakovaně objevují závažné nedostatky, které znemožňují řádné plnění zákonných povinností. Tam se to nebuduje jako vysoká škola. Je to budované jen pro bezprostřední zisk,“ tvrdí šéfka komise Vladimíra Dvořáková. Ta si myslí, že by komise návrh pro ministerstvo mohla schválit už na svém příštím zasedání v dubnu.

Ministr školství Marcel Chládek je zatím zdrženlivý. Na pátek plánuje schůzku s vedením univerzity a mluvit chce i s Dvořákovou. Připouští ale, že když bude návrh komise na odebrání oprávnění podložený, zřejmě mu nebude odporovat: „Pokud tam budou závažné argumenty, tak ministr, pokud chce být spravedlivý, podle mého nemá jinou možnost.“

Škola jako byznys

Případný konec Univerzity Jana Amose Komenského by pro rektora Luboše Chaloupku neznamenal jen starosti s tím, jak se postarat o tisíce studentů, ale také značný ekonomický problém. UJAK, to je totiž především skvělý byznys. A Chaloupka je zakladatelem a zároveň majitelem školy.

„To máte o tom, že řada jiných soukromých škol nejede, nemá dostatek studentů nebo je v pronájmech. Ale zisk pochopitelně investujeme, takže to je relativní záležitost,“ zdůvodňoval stamilionové zisky v roce 2012 rektor a majitel školy Luboš Chaloupka.

Jak na jaře 2012 informovala MF Dnes, UJAK ročně na školném od deseti tisíc studentů vybral přes půl miliardy. Díky relativně nízkým nákladům pak Chaloupkovi i po odečtení daní zbývalo 300 milionů korun čistého zisku. Za posledních pět let to tehdy dělalo neuvěřitelnou miliardu korun po zdanění.

„To máte o tom, že řada jiných soukromých škol nejede, nemá dostatek studentů nebo je v pronájmech. Ale zisk pochopitelně investujeme, takže to je relativní záležitost,“ říkal k tomu tehdy deníku sám Chaloupka.

Že na škole stabilně studuje deset tisíc studentů, uváděl její web ještě ve středu večer. V tu dobu už ale vedení říkalo jiné informace – kvůli dlouhodobému tlaku Akreditační komise jde prý už pouze o necelých šest tisíc studentů. To ve čtvrtek tvrdil i mluvčí univerzity Jan Červenka. I když byl jinak sdílný, ekonomické otázky odmítal zodpovědět s tím, že mu to nepřísluší. Stejně tak nechal bez odpovědi slova Dvořákové o tom, že se škola žene jen za bezprostředním ziskem: „Toto snad nebudu komentovat, nezlobte se.“

Co bude se studenty?

Dnes největší soukromá vysoká škola v Česku vznikla v roce 2001. Akreditační komise ji kritizuje již několik let, stejně tak dlouho se univerzita potýká s problémy. Například v roce 2010 ji opustila část pedagogů, kteří upozorňovali na přijímání takzvaných rychlostudentů nebo na to, že i když škola od studentů vybírá miliony, na jejím vybavení to není znát.

O akreditaci magisterského oboru speciální pedagogika – učitelství přišla škola loni v prosinci zčásti kvůli tomu, že přijala velké množství studentů, kteří se přihlásili, aby si doplnili chybějící kvalifikaci. To po nich vyžaduje zákon o pedagogických pracovnících. Jenže na stovky studentů přibyl podle komise pouze jeden nebo dva vyučující.

Ve středu komise s konečnou platností rozhodla, že akreditaci na zmíněný obor s konečnou platností neprodlouží. „Přes malé posílení speciálně pedagogických disciplín přetrval hlavní problém, tj. příliš vysoký počet studentů vzhledem k personálnímu zabezpečení oboru. To neumožňuje vytvořit standardní vysokoškolské prostředí a zajistit studentům kvalitní vedení výuky, zejména praxí a diplomových prací,“ uvedla komise.

Dotaz, kolik na škole vyučuje pedagogů v pracovním poměru, byl kromě otázky na ekonomickou situaci školy druhý, který mluvčí univerzity nezodpověděl. Tentokrát proto, že celkové číslo nezná a není možné ho jednoduše zjistit. Potvrdil pouze, že na 1 400 studentů oboru, kterému nově chybí akreditace, připadalo 21 pedagogů v pracovním poměru a dalších 15, kteří mají smlouvy zajištěny jinou formou.

„Pokud soukromá škola vybírá školné, má povinnost jim zajistit alternativu,“ říká ministr školství.

Jen pro srovnání – například na Vysoké škole ekonomické v Praze připadá na téměř 20 tisíc studentů více než 700 akademických pracovníků a řada externistů z praxe.

Škola teď řeší, co má udělat s 1 400 studenty, kterých se konec akreditace dotkl. Zatím jsou převedeni pod oborovou speciální pedagogiku, která jim ale na rozdíl od původního oboru neumožní v budoucnu učit.

Ministr školství už mluvil o potížích univerzity s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a ve čtvrtek novinářům řekl, že se stát bude v případě nouze schopný o necelých patnáct set studentů postarat. Chládek chce jednat s děkany pedagogických fakult, zda by studenty přijali.

„Ale zároveň bych rád řekl, že pokud soukromá škola vybírá školné, má povinnost jim zajistit alternativu,“ uzavírá ministr.

Univerzita Jana Amose Komenského je proslulá také tím, že ji vystudovala řada známých tváří. Jen namátkou – někdejší šéfka kabinetu a současná žena expremiéra Petra Nečase Jana (dříve Nagyová), bývalý starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský, bývalý šéf Zemanovců Zdeněk Štengl nebo předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas. Studovaly tu i olympijská vítězka Kateřina Neumannová, moderátorka Ivana Gottová nebo modelka Iva Kubelková.