Stíhání radních? Žalobci dostanou školení a nový zákon

Lipno, Praha, Jaroměř, Brno, Hnojník, Ostravice nebo Ústí nad Labem. Jen některé z obcí, kde starosta, radní či zastupitelé čelili trestnímu stíhání. Třeba loni bylo v souvislosti s výkonem své funkce obviněno hned sto úředních osob, téměř polovina z komunálu. I když podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nejde o represi, připravil pro žalobce speciální metodiku. A zabránit zbytečnému stíhání komunálních politiků chtějí i poslanci – třeba tím, že by u veřejné zakázky nerozhodovala pouze cena.

Čtyřicetistránkový pokyn má žalobcům napovědět, jak rozlišit mezi úmyslným poškozováním obce, neúmyslnou chybou, nebo rozhodnutím, které nakonec obci může přinést užitek, i když to na první pohled není znát. Jinak ale Pavel Zeman žádnou přemíru trestní represe vůči radním a zastupitelům nevidí. Při zhruba 60 tisících zastupitelích ve více než šesti tisícovkách obcí je prý počet stíhaných komunálních politiků naprosto zanedbatelný. Ve většině stíhaných případů jde o majetkovou kriminalitu a nedodržování zákona o veřejných zakázkách.

„Ke snížení rizika trestní represe v této oblasti lze doporučit preventivní opatření, například vzdělávání členů volených orgánů územních samospráv, precizní vedení zápisů z jednání těchto kolektivních orgánů nebo úpravu pravidel pro hospodaření s obecním, resp. městskými krajským majetkem,“ doporučuje Zeman.

Každý den jednou nohou v kriminále

Nejvyšší státní zástupce při psaní dokumentu možná netušil, že komunální politici se často vzdělávají už dnes. Třeba podle vicepremiéra a šéfa KDU-ČSL Pavla Bělobrádka existuje široká nabídka vzdělávacích kurzů pro místní politiky. Druhou věcí ale je, že zejména na malých obcích je téměř nadlidský úkol pohlídat vše tak, aby nedošlo k žádné chybě.

„Že se vzdělávat musí, s tím asi souhlasí každý. V Náchodě si minimálně jednou za půl roku svoláváme lidi z našich jedničkových a dvojkových obcí a děláme jim základní proškolení, seznamujeme je s novinkami v legislativě. Státní zástupci by si ale také měli uvědomit, že v těch nejmenších obcích jsou rozpočty utažené na maximum, starostové tam nemají ani na konzultace s právníkem,“ reaguje starosta Náchoda a poslanec ČSSD Jan Birke. „U nás právník vidí každou smlouvu, i to, co se může zdát jako drobnost. Takové možnosti starostové malých obcí nemají. Skutečně, starostové jsou každý den jednou nohou v kriminále. A nesmí si to připouštět,“ dodává.

„Že prodáme pozemky výrazně levněji mladým rodinám s dětmi, protože ve městě všichni víme, že se nám to do budoucna vyplatí, ještě neznamená, že to vědí i státní zástupci,“ zní ze Svazu měst a obcí.

Šéf Svazu měst a obcí a primátor Kladna Dan Jiránek z ODS upozorňuje, že problém není v rozhodování radních a zastupitelů, ale v tom, že by měli věnovat více pozornosti odůvodňování svých rozhodnutí.

„Že prodáme pozemky výrazně levněji mladým rodinám s dětmi, protože ve městě všichni víme, že se nám to do budoucna vyplatí, ještě neznamená, že to vědí i státní zástupci. Někdy mi přijde, že by se měli vzdělávat hlavně oni. Mám pocit, že někteří vše hodnotí pouze z hlediska ceny. A že jsme prodali budovu za méně, protože tam bude například vysoká škola, to je nezajímá,“ stěžuje si.

Pomůže hledisko prospěšnosti

Právě na odůvodňování apeluje i nejvyšší státní zástupce Zeman. Zdůvodnit se podle něj musí všechny odchylky od obvyklých cen. K tomu by měl pomoci i nový zákon, který by kromě ceny zavedl i druhé kritérium – ideálně prospěšnost pro obec.

„Pracujeme na tom s mladým studentem právnické fakulty Richterem, který má velmi dobrý nápad, jak to vyřešit. Bavíme se i s lidmi, kteří připravovali olympiádu v Londýně, oni tomu říkají hodnota za peníze. Znamená to, že by se uzákonilo dvoustupňové řízení o veřejné zakázce. Kromě nízké ceny by se tak stanovilo ještě druhé kritérium – že daná firma musí zaměstnat lidi se zdravotním postižením, přinést nějaké ekologické opatření, nebo jinou hodnotu. Ve světě byznysu je to naprosto běžné. A tu možnost by měli mít i radní,“ vysvětluje své plány místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09 a Starostové).

Chce proto připravit takový zákon, který něco takového komunálním politikům umožní. A navíc jim jasně řekne, kde je hranice mezi tím, že hájí veřejný zájem, a kdy se už dopouštějí podezřelého nebo neefektivního jednání.

Advokát Sokol: „Ze zkušeností a řady debat jsem přesvědčen, že řada zajímavých a potenciálně přínosných kandidátů odmítla kandidovat právě proto, že se prostě nenechají trestně stíhat. Ta atmosféra strachu přetrvává.“

Ještě předtím ale poslanci budou řešit jiný zákon. V nejbližších dnech ho předloží také Gazdík, který už sbírá podpisy svých kolegů. Půjde o odpovědnost úředníků za způsobenou škodu. Norma má postihovat i nepřiměřené jednání státních zástupců. Pokud se prokáže, že bylo stíhání nepřiměřené, zaplatí případné odškodnění ze svého. U neúmyslného zavinění do čtyř platů, v případě úmyslného v plné výši.

Jisté je, že mezi komunálními politiky panuje velký strach. A mnozí se ptají, zda znovu kandidovat. Jejich potenciální kolegové kvůli obavám do politiky často ani nenaskočí.

„Ze zkušeností a řady debat jsem přesvědčen, že mnoho zajímavých a potenciálně přínosných kandidátů odmítlo kandidovat právě proto, že se prostě nenechají trestně stíhat. Ta atmosféra strachu přetrvává. Komunální politici dělají, co mohou, rozhodují se na základě doporučení odborníků, a stejně je jim to k ničemu. To se musí změnit,“ dodává advokát a prezident Unie obhájců Tomáš Sokol.