Tisíce na jednom místě. Největší sraz klasických aut a youngtimerů

Pro jednou jsem si odpočinul od testování nových vozů a vydal se na cestu do Rüsselsheimu u Frankfurtu, kde se konal největší jednodenní sraz klasických aut a youngtimerů v Německu a možná i ve střední Evropě. Co bylo k vidění a jak to probíhalo?

Na srazy a závody starých aut jezdím už řadu a samozřejmě jsem za tu dobu navštívil i několik zahraničních. Ale na vyhlášeném Klassiker Treffen jsem byl letos poprvé. Tuto nabitou jednodenní akci pořádá radnice města Rüsselsheim ve spolupráci s automobilkou Opel v areálu Opel Villen na břehu řeky Mohuč. Ohromný park a přilehlé louky nabízejí dostatek prostoru pro všechny, kteří si chtějí užít eleganci klasických aut.

Na sraz jsme se vydali stylově – půl století starým Opelem Kadett B, který byl v Česku čerstvě zrenovován. I díky tomu, že jeho maximální rychlost se pohybuje kolem 110 km/h jsme místo obligátních dálnic zvolili pro 500 km dlouhou trasu okresní silnice, a to z jednoho prostého důvodu – chtěli jsme si prohlédnout Německá historická města, která z dálnice prostě neuvidíte, a to zejména v oblasti Franckého Švýcarska. Ze severních Čech jsme jeli přes Karlovy Vary a u Lokte se napojili na tzv. Burgenstrasse, tedy tradiční cestu po významných hradech, která vede z Prahy až do Mannheimu. Během příjemné jízdy se zastávkou v úžasném univerzitním městečku Bamberg jsme měli dost času se pokochat nejen několika hrady a zámky, ale i upravenou německou krajinou. Je fajn nemuset občas spěchat a v klidu si vychutnat cestu…

Opel, kam se podíváš

Nedělní sraz začínal brzy ráno – organizace nás upozornila, že je důležité být v areálu před 9 hodinou, abychom získali dobré místo. Přijeli jsme o půl hodiny dříve a stejně už se prostor rychle zaplňoval klasickými auty. Ale velká louka na břehu řeky byla zatím skoro prázdná…

O několik hodin později, když se nám dostalo vřelého přivítání od šéfa Opelu Karla-Thomase Neumanna a vysloužili jsme si potlesk za to, že jsme na sraz dorazili z největší dálky, už byl areál zcela zaplněný. Jelikož většina aut byla z okolí (řekněme do 100 km), zjistili jsme, čím jezdí nadšenci v západním Německu.

Dalo se očekávat, že na srazu bude mnoho různých Opelů – ačkoliv se nejedná o značkový sraz, automobilka má v Rüsselsheimu továrnu a vyrábí zde tradičně již od roku 1862 (tehdy to samozřejmě nebyla auta, ale šicí stroje). K vidění byly nejrůznější poválečné modely – Kadetty, Manty, Ascony, Commodory, Admiraly nebo Diplomaty, ale nechybělo ani několik krásných předválečných modelů. Jelikož sraz se koná v Německu, automobily domácí výroby převažovaly. Přijely celé skupiny různých poválečných mercedesů či BMW, nechyběly ani vzácné modely Alpina. Velmi živoucí byla také scéna amerických automobilů, k vidění bylo všechno možné od prvního Fordu T přes majestátní Cadillacy z 50. let až po stylové pick-upy ze 70. let. Britská, italská a francouzká auta byla zastoupena spíše minoritně, ale i tak jsme se mohli pokochat několika Ferrari, Alfami Romeo či Citroëny – například legendárními typy DS.

V Německu vše funguje

Jelikož mám tu možnost, nevynechám jisté porovnání s domácími srazy. V Německu vše funguje, to je obecně známý fakt. Organizace srazu byla velmi elegantně vyřešena – oldtimery byly navedeny městem ke vstupní bráně, kterou projeli. Následně přijížděli do areálu, každý dostal karton pod motor (který bránil případnému úniku provozních kapalin) a jel si hledat své místo k zaparkování. Při odjezdu se projíždělo přímo kolem Opel Villen, přičemž každá posádka byla představena publiku. Poté už vyjížděla z areálu. Jednoduché, efektní, nekomplikované. Nikde se nemuselo nic platit, nebyly zde „vip“ zóny či nějaká omezení. Velmi přitažlivý způsob, jak udělat velký sraz. Jediné, za co se platilo, bylo logicky jídlo a pití, veškerý programy (například různá hudební vystoupení) byly zdarma.

Kolik se na 16. Klassiker Treffen nakonec sešlo aut? Možná tomu nebudete věřit, ale přijelo přes 3000 oldtimerů a youngtimerů! Katrin Obry z pořadatelského týmu mě ubezpečila, že pokud sraz i nadále poroste, je k dispozici další velká louka. Jsem moc rád, že jsem se na tak masivní akci mohl podívat, bylo zajímavé sledovat, jakými auty se v západním Německu jezdí. A nakonec, i cesta domu byla velmi pohodlná – tentokrát jsem zvolil dálnici a za šest hodin byl zpátky na severu Čech.

Verdikt:

Přátelská, pohodová atmosféra – to jsou slova, která vystihují největší sraz oldtimerů a youngtimerů v Německu. Z mohutné akce byla cítit radost, nikoliv touha po zisku, jak tomu občas bývá na velkých českých setkáních. A to je velmi příjemné. Jeden den sotva stačil k tomu, aby si člověk prohlédl všechno, co se na rozlehlých plochách objevilo.