Největší problémy Čechů? Rostoucí ceny a přistěhovalci

Nejpalčivějším osobním problémem jsou pro Čechy rostoucí ceny a inflace. Jako jeden ze dvou hlavních problémů je uvedlo 42 procent Čechů, plyne z průzkumu Eurobarometru z konce minulého roku. Na druhém místě průzkumu, který zadává Evropská komise, byla finanční situace domácností, jako problematickou ji uvedla pětina české veřejnosti. Čechy trápí také nezaměstnanost.

Jako velmi závažný vnímají Češi i problém přistěhovalectví. K imigraci mají velmi negativní postoj, ať jde o imigraci z členských států EU nebo ze států mimo EU. Že rostoucí počet nelegálních migrací do Česka může znamenat problém, potvrdilo v minulých týdnech také ministerstvo vnitra. Podle čísel resortu k nám loni nelegálně migrovalo téměř pět tisíc lidí a šlo o 16procentní zvýšení proti roku 2013. Nejvíce lidí přišlo z Ukrajiny.

Pro celou Evropskou unii je podle poloviny Čechů hrozbou vedle přistěhovalectví také terorismus. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který si u agentury Ipsos nechala zpracovat česká vláda.

S tím souvisí pocit hned 80 procent lidí, že by se Česká republika měla více podílet na ochraně evropských hranic. Případného bojového konfliktu se podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy nejvíce bojí mladí lidé, kteří také více sledují zahraniční dění.

Zrušme EU, žádají dvě pětiny dotázaných

Že je členství v Evropské unii pro Českou republiku přínosné či spíše přínosné, si myslí 51 procent lidí. Stále je ale velké procento těch, který přínos unie odmítají. Přesto jejich počet od posledního srovnatelného průzkumu, který si vláda nechala zpracovat v roce 2012, snížil.

„Budoucnost Evropské unie je téma, které se dostalo vpřed v posledních měsících s děním kolem Ruska a Ukrajiny a v posledních týdnech kvůli Řecku,“ vysvětluje státní tajemník Prouza.

Skutečnost, že je v české společnosti stále ve velké míře zastoupená skepse k EU, dokázaly i další otázky. Například dle 38 procent dotázaných by se měla unie rozpadnout a Evropa by se měla vrátit ke zcela samostatným, národním státům. Tento názor zastávají podle tajemníka především lidé starší a respondenti s nižším vzděláním. 34 procent lidí je naopak pro hlubší spolupráci a 17 procent by na současné EU nic neměnilo.

Vláda má také nadále co zlepšovat. Hned 95 procent dotázaných jí totiž vyčinilo, že o evropském dění velmi málo informuje. „To je výrazný úkol pro vládu. Naprostá většina lidí chce po vládě více informací. Já to ale vnímám jako pozitivní signál,“ říká Prouza.

Zájem o budoucnost EU rozdmýchaly Ukrajina a Řecko

Eurobarometr zjišťoval, co pro českou populaci Evropská unie vlastně znamená. U 48 procent dotázaných to byla svoboda cestování, studia a pracovního uplatnění, následoval mír, demokracie a silnější slovo ve světě. Z negativ Češi nejčastěji zmiňují byrokracii, zvýšení kriminality a plýtvání penězi.

To průzkum pro českou vládu zase mapoval, o jaká témata se čeští občané v souvislosti s Evropskou unií nejvíce zajímají.

„Jak vůbec funguje eurozóna, jak funguje euro a jakou má budoucnost, to bylo pro dotázané nejzajímavější téma. Následovala problematika evropských fondů a třetí byla budoucnost Evropské unie. To je téma, které se dostalo vpřed v posledních měsících s děním kolem Ruska a Ukrajiny a v posledních týdnech kvůli Řecku,“ přibližuje Prouza výsledky průzkumu, kterého se zúčastnilo tisíc lidí.