Slabost Andreje Babiše pro estébáky nemá konce
V české novinářské obci se uhnízdil nešťastný zvyk, který místo aby podporoval lepší informovanost veřejnosti, spíš posiluje informační chaos: když přijde konkurence se zajímavým zjištěním, my už o tom nepíšeme, protože téma je z hlediska citovanosti spotřebováno. Musela by to být skutečně silná, neignorovatelná zpráva, aby s ní i ostatní pracovali, aby nutili politiky zaujímat stanovisko tak, aby i ten, koho se zpráva týká, musel vposledku reagovat. Ale kdo určí, kdy už zpráva překročí práh neignorovatelnosti?
Například se to nepodařilo zprávě z posledního čísla týdeníku Euro o JUDr. Liboru Širokém. JUDr. Široký je předsedou dozorčí rady Agrofertu, jeden z nejbližších lidí Andreje Babiše, člověk, který hrál důležitou roli v rané fázi tohoto podnikatelského impéria – reprezentoval svého času na valné hromadě Agrofertu tajemné švýcarské investory z firmy O.F.I., která Babišovi poskytla startovní kapitál a možnost emancipovat se od svého zaměstnavatele (vyvlastnil mu firmu). Je to jedno z citlivých míst Babišova životopisu.
Nová informace spočívá v tom, že tento JUDr. Libor Široký, muž, který o tom, kde vzal Babiš peníze na rozjezd firmy, zřejmě bude něco vědět, byl před listopadem 1989 ceněným pracovníkem StB. Nebyl to přitom nějaký řadový příslušník, ani adept do rozvědky, který se do ní přihlásil, aby se naučil jazyky, ani nepracoval pro nějakou hodnější část StB. Ne, JUDr. Libor Široký byl zaměstnancem X. správy, která potírala vnitřního nepřítele. A v druhé polovině 80. let působil v 3. oddělení 4. odboru, které se specializovalo na tzv. ukrajinské nacionalisty. Euro cituje předního českého experta na StB (a blogera deníku ECHO24.cz) Radka Schovánka: „Toto oddělení velmi úzce spolupracovalo s V. správou KGB, která také bojovala proti vnitřnímu nepříteli. Dá se říci, že vyjma odboru, který měl na starost kontrarozvědnou ochranu sovětských vojsk, byl tento odbor jedním z nejvíce propojených s KGB.“
Takže: předseda dozorčí rady Agrofertu a pravá ruka Andreje Babiše pracoval kdysi v StB zrovna na úseku, kde se nacházela největší styčná plocha se sovětskou tajnou službou. Zprávu o profesní minulosti JUDr. Širokého ale nepřevzal nikdo, v monitoringu českých médií Newton se o tomto objevu nenachází ani jedna zmínka. Nestálo to za zmínku ani žádným opozičním politikům, ani žádným osobnostem veřejného života (ty jsou zřejmě všechny s lehkým fázovým zpožděním pohrouženy do osobnosti Iva Rittiga). Jestli taková věc vzbudí nulovou pozornost v prostředí, kde je běžné obviňovat současného a předchozího prezidenta z toho, že jsou agenty Kremlu, tak je něco špatně.
Možná námitka zní, že v Babišově hnutí, firmě, v jeho okolí, ba dokonce v rodině, je JUDr. Široký „jen“ další v řadě estébáckých a normalizačních kariér. Ale je to doposud případ nejvážnější, jak z hlediska zařazení u StB, tak kariéry v Agrofertu. A mělo by to zajímat i ty, kdo například deníku ECHO24.cz vyčítají posedlost Babišem, kdo Schovánkovi a jemu podobným vyčítají posedlost Státní bezpečností, kdo už mají dost primitivního, zavilého, zastydlého antikomunismu. V každé západní společnosti by politik, který se do takové míry obklopuje bývalými pracovníky tajných služeb (tedy tajných služeb nikoliv totalitního, ale demokratického státu!), budil podiv. My buď žádná západní společnost nejsme, anebo jsou západní geny české společnosti momentálně v útlumu.
