Zastaví EU strmý pád? Obyvatelé klíčových států srší frustrací
NESPOKOJENOST EVROPANŮ S UNIÍ
NOVÉ
Míra (ne)spokojenosti obyvatel klíčových států Evropské unie s jejím fungováním připomíná v posledních letech nekontrolovanou jízdu na pořádně divoké horské dráze. Nejen Britové, kteří 23. června v referendu rozhodnou o případném setrvání v unii, dávají najevo svou výraznou frustraci. Klíčovým problémem přitom není jen neschopnost adekvátně se vypořádat s uprchlickou krizí, ale i dříve pochvalované řešení ekonomických otázek, uvádí mezinárodní průzkum Pew Research Center. Jednotlivé grafy přinášíme ve fotogalerii.
Ten se konal od 4. dubna do 12. května a zúčastnilo se ho 10 491 respondentů z 10 států Evropské unie. Obyvatelé těchto 10 států zároveň tvoří 80 % veškeré populace EU. A vyjadřují zásadní nespokojenost s unijním fungováním.
Dlouhodobý vývoj spokojenosti obyvatel některých členských států s EU. pic.twitter.com/obmLNHE61f
— Liebreich92 (@Liebreich_echo) 11. června 2016
Především Řekové, Francouzi a Britové. Pád image EU do hlubin dokládá i dlouhodobý negativní vývoj spokojenosti obyvatel všech členských států. Ten vrcholil mezi lety 2012 a 2013 v období ekonomických turbulencí. Po mírném zlepšení následuje současný volný pád – často na letitá minima. Nejvíc hmatatelný je u Němců a Francouzů. Specifickým fenoménem jsou Řekové, kteří jsou zdaleka nejvíce nespokojeným národem. Oproti nim jsou s EU dlouhodobě nejvíce spokojení Poláci, i oni však vyjadřují trvalý propad spokojenosti.
Největší nevoli vyjádřili Evropané v otázce, jak jsou spokojení se schopností unie řešit uprchlickou krizi. Nejvýraznější odpor projevují Řekové (94 % nespokojených) a Švédové (88 %). Pro lepší ilustraci – největší „spokojenost“ panuje v Nizozemsku – tam výzkum nachází „pouze“ 63 % nespokojených respondentů oproti 31 % spokojeným.
Dlouhodobý vývoj spokojenosti obyvatel některých členských států EU se způsobem řešení uprchlické krize. pic.twitter.com/pveCeLbCIy
— Liebreich92 (@Liebreich_echo) 11. června 2016
Podobně zásadní nesouhlas klíčových států EU převládá i v otázce řešení ekonomických otázek. Itálie, Francie, Španělsko, Velká Británie – zde nalezneme největší odpor k unijnímu konání. Například v Itálii je procentuálně nespokojených vůči spokojeným 68:22, ve Francii 66:27, ve Velké Británii pak 55:28. Téměř absolutní nesouhlas panuje dle očekávání v Řecku – 92:6.
Jak Evropané stárnou, tak jsou s EU více a více nespokojení. Průzkum rozdělil obyvatele do tří věkových skupin: 18-34 let, 35-49 let a 50+. U obyvatel 8 z 10 států platí, že spokojenost s EU klesá úměrně s věkem. Zatímco nejmladší skupina je většinou tou nejspokojenější, starší a zkušenější vyjadřuje minimální spokojenost. Největší sešup spokojenosti jdoucí ruku v ruce s věkem uvádí Francouzi a Britové. Zatímco 56 % nejmladší skupiny Francouzů vyjadřuje spokojenost s EU, u skupiny 50letých a starších je to pouze 31 %. V Británii je procentuální poměr těchto skupin 57:38.
Nespokojení Evropané se shodují na tom, že už tak krizemi decimovanou unii by případný brexit ještě více poškodil. Že by byl pro EU špatný, si myslí 89 % Švédů, 74 % Němců či 70 % Španělů. Nejvíce opačně smýšlejících je ve Francii – 32 %. Avšak i zde si 62 % respondentů myslí, že by představoval pro unii poškození.
Většina dotázaných uvádí, že by měly být národním státům navráceny některé pravomoci, kterými nyní disponuje EU.
