Ťok vypsal tendr na správu mýta. Chce utratit až 29 miliard
Nový správce mýtného
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Shutterstock
Ministerstvo dopravy vypsalo tendr na nového správce mýtného systému. Během deseti let plánuje za jeho provoz utratit 29 miliard korun. Na dnešním setkání s novináři to řekl ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Uchazeči o účast v tendru na správu systému po roce 2019 budou nyní mít dva měsíce na to, aby se o obří zakázku přihlásili.
Soutěž cenu pravděpodobně sníží, uvedl Ťok. Uvedených 29 miliard korun je odhad maximálních možných nákladů. Cena odráží požadavek vlády na technologicky neutrální řešení. Zájemci mohou využít stávající síť mýtných bran, nebo navrhnout zcela nový systém. Dále je součástí soutěže požadavek na rozšíření silnic první třídy z nynějších 230 na 1140 kilometrů.
Toto rozšíření kritizovali v minulosti kamionoví dopravci, Asociace krajů nebo samotní uchazeči o zakázku. Podle Ťoka ale skutečnost, že plán kritizují jak provozovatelé mikrovlnné, tak i satelitní technologie, znamená, že vypsaná soutěž nebude zvýhodňovat žádnou z technologií. Ministr se rovněž nebojí, že síť mýtných bran zůstane do budoucna nevyužita.
Uchazeči tento systém podle něj zapojí do svého technologického řešení. Pokud by se tak ale nestalo, z neoficiálních jednáních s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) vyplývá, že to nebude považováno za nehospodárné nakládání s majetkem státu, uvedl.
První kolo výběru bude kvalifikační, zájemci v něm budou muset prokázat, že mají zkušenost s provozem mýtné technologie. S vybranými uchazeči pak bude ministerstvo dále jednat a vybere pět uchazečů. Z nich ministerstvo vybere vítěze ideálně do poloviny příštího roku.
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Dlouhodobým správce systému je rakouská společnost Kapsch, které úřad po vypršení původní desetileté smlouvy prodloužil zakázku o další tři roky do roku 2019.
Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie, přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.
