Špatné školy. Proč toho české děti umějí čím dál míň
Hlavní důvod: snížení nároků
TÝDENÍK ECHO
1
Znalosti a schopnosti českých dětí stagnují, nebo se přímo zhoršují. Vzdělání na základních a středních školách je místem, kde se transformace opravdu nepovedla. Důvodů úpadku vzdělanosti existuje hodně. Tím hlavním je ale snížení nároků. K němu spějeme několika cestami.
Máme značný odpor k měření, srovnávání znalostí a zvlášť ke zveřejňování, jak na tom jednotlivé školy skutečně jsou. Když se schválilo povinné testování znalostí v pátých a devátých třídách, vyvolalo to silný odpor značné části rodičů i učitelů. Hned se vyrojily zástupné argumenty, proč jsou testy nefér. Že z nich logicky vyjdou lépe školy, kam chodí chytřejší děti, a že nevypovídají mnoho o tom, co je škola skutečně naučila. Bojíme se říct, že někdo je lepší než druhý.
Dalším podstatným důvodem je módní progresivistický trend „měkkých znalostí“. Sociálních, ekologických a sexuálních výchov. Finančních, informačních a komunikačních gramotností.
U dětí odvádějí pozornost od toho podstatného, co jim má škola dát. Berou jim energii, která jim pak chybí na základní znalosti a kompetence, jejichž bravurní zvládnutí přitom učí myšlení a otvírá dveře ke všem dalším znalostem a dovednostem. Když neumíte dobře počítat, číst a chápat smysl textu, budete se s postupujícím věkem hůře orientovat ve všem ostatním.
A všechny tyto schopnosti se u českých dětí podle testů projektu PISA v poslední době zhoršují. Více čtěte ve článku Lenky Zlámalové v aktuálním vydání Týdeníku ECHO.
Nad úrovní českého školství diskutuje v Salonu se svými hosty Petr Holub. Pozvání do diskuze tentokrát přijala organizátorka výzkumů PISA Jana Straková, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, Bohumil Kartous jako zástupce občanského sdružení na podporu vzdělanosti EDUin a Jiří Růžička, ředitel věhlasného pražského Gymnázia Jana Keplera.
