Mám tě, hřibe! Ledoborec Jančík se vrací
Biometeorologická zátěž se v Česku dostala na velmi nízké hodnoty – alespoň podle obsahu deníků soudě. Mladá fronta Dnes z titulky hlásí: „Houby už rostou“. V duchu vyrážím na pátrací akci. Mám tě, hřibe!
Lidové noviny otevírají zprávou o záměru ministra Dienstbiera uzákonit odškodnění pro ženy, které byly především v době normalizace nuceně sterilizovány, aniž by k tomu poskytly informovaný souhlas. „‚Cílem je odškodnění za zásadní zásah státu do tělesné integrity obětí, který proběhl bez jejich svobodného souhlasu,‘ popsala mluvčí Dienstbierova úřadu Jarmila Balážová s tím, že konkrétní podoba návrhu teprve vzniká, a to ve spolupráci s ostatními ministerstvy. Základní principy zákona ale už známy jsou. Měl by se týkat všech obětí, které byly nedobrovolně sterilizovány už od dob minulého režimu. A zejména v období let 1972 až 1991, kdy platila vyhláška umožňující lidem vyplatit deset tisíc korun za ‚ukončení plodnosti‘. Oběti by měly získat nárok na finanční odškodnění, nejspíše mezi sto a sto padesáti tisíci korun.“ Asi se dá čekat, že si na tomhle vox populi – vzhledem k národnosti většiny nuceně sterilizovaných – docela smlsne. Nejsem člen fanklubu Jiřího Dienstbiera a nečekám, že by se na tom v budoucnu mělo něco změnit, ale tenhle jeho záměr, myslím, zaslouží ocenit.
Právo se dostalo ke znaleckému posudku, který chce státní zástupkyně předložit u soudu kvůli pražské Opencard, obžalovaní jsou mimo jiné primátor Tomáš Hudeček a jeho předchůdce Bohuslav Svoboda, kteří se ovšem na rozjezdu toho skvělého podniku nepodíleli. Posudky prý „jednoznačně konstatují předraženost zakázky hlavního města z roku 2012 přidělené firma Haguess i to, že minimálně na část požadovaných služeb bylo možné vyhlásit otevřené výběrové řízení namísto tzv. jednacího řízení bez uveřejnění.“ Omlouvám se, ale když čtu o „řízení bez uveřejnění“, mysl odbíhá k imaginárním hřibům.
Mladá fronta Dnes má taky pozoruhodnou zprávu z pražské politiky – spíš černohumorného charakteru. Do volebních vod totiž hodlá vyplout... Ledoborec Jančík! Úplně sichr to ale prý ještě není. Bývalý starosta Prahy 5 podle deníku „zvažuje nabídku kandidovat v komunálních volbách“. „Ano, dostal jsem nabídku od jednoho subjektu, je to milé a pro mě překvapivé, že je o mě zájem, i když jsem před lety vyhlásil, že už nebudu uvažovat o návratu.“ Pro mě je to taky překvapivé. A jistým zvrhlým způsobem dokonce i milé.
V Hospodářských novinách píše Adam Černý o debatě kolem sankcí EU vůči Rusku, která se dost koncentruje na jejich dopady na ekonomiku evropských zemí. „Ať už se (kritici sankcí – pozn. aut.) zmiňují o číslech či procentech, vždy nakonec vyjdou dvě konstanty – s politikou Ruska podporující separatisty na východě hospodářská omezení nepohnou a sankce pocítí hlavně ty země, které je vyhlásily. Hlasatelům podobných výhrad je společné jedno omezení. Není to ani dostatek ověřitelných podkladů k jejich předpovědím. Nápadné je, že nikdo z nich se nevypořádává s důvodem, který přiměl členy Evropské unie sankce vyhlásit. Není třeba příliš podrobně sledovat ukrajinskou krizi k pochopení, že řada evropských zemí se do ostřejšího přístupu k Rusku kvůli jeho podpoře separatistů nijak nehrnula – třeba právě z důvodů, které zmiňují dnešní kritici sankcí. (...) Odpověď na otázku, proč byly sankce vyhlášeny, je v debatě o nich na prvním místě. Tvrdit, že sestřelení Boeingu 777 společnosti Malaysia Airlines je evropským ‚Lockerbie‘ nebo ‚Ground Zero, se může zdát přehnané. Základ přirovnání však sedí. Byl to ten druh události, po které už je nutno přestat zavírat oči, ale otevřít je dokořán.“
Koalice a opozice budou jednat o změnách ve vládním návrhu služebního zákona, píše Právo. „Ledy se včera prolomily i po středeční vzpouře některých soc. dem. poslanců, k níž ostrým projevem zavelel Vítězslav Jandák.“ Laciné, uznávám, ale odpustit si nemůžu. Představa Vítězslava Jandáka vedoucího lid na barikády – slovy Clinta Eastwooda – „made my day“.
V Blesku pěkný vysvětlující titulek „Pštros nezmizel, pošel!“. Taky tam píšou, že se na podzim v produkci Michala Davida začne točit Discopříběh 3. A jeden by se hned rád stal jedním z těch pštrosů. Ne snad, že by musel nutně pojít, ale nějaká písčina, do níž by bylo možné v klidu zarvat hlavu, by se asi docela hodila.
