Kia Sportage: Moderní volba

KIA

Kia Sportage: Moderní volbaAUTO TEST 7
Auto

František Vahala

Vozy kategorie SUV doslova zaplavila ulice, a to nejen u nás. Autům, slibujícím svým uživatelům rozličné schopnosti včetně těch lehce terénních, se prostě daří. Jedním ze zajímavých adeptů na multifunkčního rodinného přepravníka je i nedávno modernizovaná Kia Sportage.

Už na první pohled vás korejské auto zaujme, a to zejména výraznou, líbivou maskou chladiče a světlomety. Vypadá dravě, sebejistě, nová grafika světel prospěla vizáži jak zepředu, tak i zezadu. Masivní boky a nízká plocha bočních oken umocňuje dojem dospělého auta, které se nezalekne silnice, ale ani polní cesty či ledu.

Člověk se nemá špatně

Nastupuje se do ní příjemně – člověk se totiž téměř nemusí ohýbat a okamžitě se uvelebí na příjemně tvarovaných sedadlech, která vykazují vysokou míru pohodlí i při jízdě na dlouhou vzdálenost. Interiéry současných aut značky Kia hodnotím pozitivně, vypadají elegantně, lehce konzervativně, přičemž si zachovávají dostatečnou funkčnost. Intuitivně se ovládá nejen audiosystém či rychlá navigace, ale například i vyhřívání sedadel či volantu, což je v zimě opravdu vítaný prvek výbavy.

Na zadních sedadlech se pohodlně usadí dva dospělí, aniž by trpěli nedostatkem prostoru pro nohy či hlavu. Co se týče vysoko umístěného zavazadelníku, zde už slova chvály nezazní – při používání početnější posádkou se totiž během času ukazuje, že základních 564 litrů není příliš. Je to znát zejména při cestě s výbavou. Co se týče maximálního objemu či využitelnosti v případě převozu větších předmětů, ani zde Kia příliš neboduje a jejích 1353 litrů patří spíše do kategorie průměrných.

Pro mladé alternativní páry

Důvodem testu je „zimní“ kombinace pohonu. Pod kapotou najdeme kultivovaný dvoulitrový čtyřválec 2.0 CRDi spalující naftu. Má sice jemný chod, ale přílišnou dynamiku byste u něj hledali marně – musí si totiž vystačit s výkonem 136 koní, což není pro auto s minimální hmotností přes 1,5 tuny (dle výbavy i víc) žádná sláva. V praxi je tak zrychlení na stovku za 10,2 vteřiny spíše průměrné. Šestistupňová převodovka má příjemně krátké dráhy rychlosti a ovládá se zcela přirozeně. Při jízdě si ale musíte zvyknout na relativně krátké rychlosti (zejména ty nižší), které nutí k častějšímu řazení. Při plně naloženém autě dosahovala spotřeba paliva při běžné jízdě kolem 9 l/100 km, což považuji za horší průměr. Auto by s naftovým dvoulitrem klidně mohlo jezdit minimálně o litr úsporněji.

V zimních, například horských podmínkách, přijde vhod pohon všech kol. U Sportage je podobně jako u většiny ostatních aut této třídy řešen spojkou typu haldex. V praxi funguje zcela automaticky, řidič není nucen do pohonného ústrojí nijak zasahovat. Na sněhu a ledu se nám osvědčila a pokud má člověk trochu odvahy a vypne stabilizaci, ukázala se Sportage jako celkem zábavný společník při výjezdu kvalitní alpské silničky pokryté vrstvou čerstvého sněhu. U podobného typu auta čtyřkolku rozhodně doporučuji, základní verze s pohonem pouze předních kol jsou sice levnější, ale SUV, které nic nevyjede, je trochu k ničemu.

Vhodné výbavové prvky

Korejská auta jsou obecně známá velmi sofistikovanou konektivitou a Sportage není výjimkou. Před řadicí pákou je umístěna zdířka USB, která umí velmi rychle načíst flash paměť i s velkou kapacitou a množstvím písní. Vše se pohodlně ovládá buď pomocí standardního audiosystému, nebo ještě lépe rychlým 7palcovým dotykovým displejem. Na něm se ovládá nejen zmiňovaná hudba a nastavení, ale také intuitivní navigace. Najdeme zde také systém rozpoznání hlasu či funkci text-to-speech. Mezi další zajímavou výbavu patří příjemné vyhřívání volantu či parkovací asistent, který dokáže sám zaparkovat. Hodí se také zadní couvací kamera s kvalitním zobrazením.

Jízdní vlastnosti nijak výrazně nevybočují z průměru. Samotné řízení na mě žádný dojem neudělalo, hodnotím ho spíše jako horší – cit v něm čekat nelze, ale je přesné a s dobře nastaveným posilovačem. Posádka se může připravit na relativně dobrou úroveň komfortu odpružení. Ani testovaná verze s velkými koly nijak drsně nerázovala, naopak se ukázala jako dobře odhlučněná a pohodlná i pro horší cesty. Na úzkých silnicích či v městské aglomeraci je třeba počítat s omezeným přehledem o koncích auta, zejména výhled šikmo dozadu a přes A-sloupek do zatáček není ideální. Zkrátka to chce zvyk, je to daň za masivní, efektní vnější design Sportage.

Co se týče ceny, Sportage patří k výhodnějším nabídkám v segmentu SUV. Základní dvoukolka se dá pořídit za slušných 450 000 Kč, námi testovaná verze v lepší výbavě Exclusive stojí stále přijatelných 644 980 Kč. A to je opravdu zajímavá nabídka. Při pohledu do ceníku potěší také seznam příplatkových prvků, který obsahuje pouze několik dobře poskládaných paketů a pár drobností navíc – už základní výbavové stupně jsou obsáhlé a dostačují běžným potřebám. Jediné, co bych doporučil ke zvážení, je vyzkoušení silnějšího naftového dvoulitru, který dosahuje zajímavého výkonu 184 koní. To je pro multifuknční auto o hmotnosti tuny a půl adekvátní hodnota, přičemž příplatek proti slabší verzi je pouhých 20 000 Kč.

Plusy:

komfort podvozku, intuitivní ovládání, pohon všech kol, tichý motor, dobrá cena

Minusy:

dynamika motoru, vyšší spotřeba, výhled dozadu a přes A-sloupek, nepříliš přesvědčivý zavazadlový prostor

Verdikt:

Sportage je ve svém segmentu lehce nadprůměrné auto. Výraznější nedostatky nemá, nabízí dostatečné motorizace, funkční čtyřkolku a dobrou úroveň celkového pohodlí na palubě. Cenově je také přijatelná, slušně vybavená Sportage s dvoulitrovým naftovým motorem a pohonem všech kol se dá v rámci akčního ceníku koupit lehce pod 600 000 Kč, a to v obsáhlé střední výbavě Comfort. Pokud vás zaujal moderní vzhled, evidentně cílený na evropské zákazníky, a hledáte vhodné multifunkční auto, může být vaší volbou. Pro velké rodinné výlety to ale úplně není, Sportage se hodí spíše pro mladý aktivní pár.