Podnikatelé a EET díl č. 7: „Návrat minulého režimu,“ říká končící knihkupkyně

Obávaná elektronická evidence tržeb (EET) dopadla na podnikatele v pohostinství a nyní se na ni připravují maloobchodní i velkoobchodní prodejny, které musí začít evidovat od začátku března příštího roku. Někteří podnikatelé už teď vědí, že do systému nevstoupí a podnikání raději ukončí. Jako například paní Věra, která provozovala knihkupectví v Královéhradeckém kraji. Menší knihkupectví už tak mají vedle velkých sítí knihkupectví těžkou situaci, pro některé bude EET znamenat konec.

„Práce s knihami je krásná. Tedy byla. I přes všechnu centralizaci a slučování distribucí panuje v knihkupeckém světě jakási soudržnost. Některé distribuční velkoobochody nás podporují komisním prodejem, a to nám malým pomáhá jakž takž přežít. Uráží mě, když ministr financí neustále vykřikuje, že jsme všichni šmahem zloději a pokud končíme, tak proto, že vytvoříme novou firmu, kde se ukryje obrovský nárůst tržeb,“ uvedla serveru Echo24.cz paní Věra.

Autor EET ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž opakovaně v médiích uváděl, že živnostníci i podnikatelé v pohostinství krátí tržby a okrádají stát. Pokud ukončují živnost, není to podle Babiše kvůli evidenci, ale aby založili novou živnost a skryli tak, že nová živnost má daleko vyšší tržby.

Paní Věra provozuje knihkupectví od roku 1993. Nejdříve začínala s manželem a celkem v obchodě pracovalo 6 lidí. Od roku 2000 se ale počet zaměstnanců snižoval a od roku 2005 v krámku paní Věra zůstala sama. „Rozhodování skončit bylo u mě snadnější než u některých jiných obchodníků. Mám už rok důchod. Neodcházím ale z této sféry s úplně čistým štítem, zůstává mi doplatit zbytek úvěru,“ dodává Věra. Úvěr si musela vzít, aby se jí podařilo krámek udržet, a kdyby nepřišla evidence, určitě by nezavřela.

Plíživé kroky ministra financí

Paní Věra si především nemohla dovolit koupit si online pokladnu. „Ministrem původně avizovaných 5 tisíc na nákladech, i když tomu jsem nikdy nevěřila, by se v mém obchodě vyšplhalo na minimálně 20 tisíc. Aktualizace prodejního programu, který musím mít, abych mohla dostávat zboží do komisního prodeje, počítač s novějším operačním systémem, tiskárna účtenek, protože stávající samozřejmě nejde použít, a určitě spousta dalších menších či větších nákladů, které se zákonitě nabalí. A nejspíš i náklady na zatím nejasný internet,“ vysvětlila Věra.

Také si poprvé za celou svou dobu podnikání musela najmout účetní, protože nemohla opustit krámek a odjet na vzdělávací semináře. Přišla by o tržby a i samotné semináře by si podle svých slov dovolit nemohla. „Troufám si tvrdit, že většina z knihkupců nechce zbohatnout a odstěhovat se na stará kolena do teplých krajů, ačkoli představa je to pěkná. Ale dělá svou práci proto, že ji má ráda a cítí se při ní celkem svobodně,“ uvedla Věra.

O to víc jí trápí zhoršení podmínek pro podnikatele, ke kterým v poslední době došlo. „Jsem už dost stará, takže si velmi dobře pamatuji na bezmoc, kterou člověk cítil za minulého režimu. A když vidím, jak se plíživými kroky, odůvodňovanými bezduchými, ale líbivými frázemi, vrací, opět tu bezmoc cítím,“ uvedla Věra s odkazem na televizní reklamu, ve které ministerstvo financí promovalo, co vše by mohl stát lidem dát, pokud by podnikatelé nekrátili tržby. Podle resortu by totiž po spuštění všech čtyř fází EET mělo přijít do státní kasy 18 miliard korun.

Aby Věra mohla knihkupectví dál provozovat, snažila se nabízet také doplňkové služby, jako je terminál Sazky nebo prodej vstupenek pro některé prodejní sítě. „I tam je to spíš za symbolickou cenu, ale i za tu jsem vděčná. Nemám ani cigarety a deníky, protože distribuce tisku je další příběh pro zamyšlení, tak těch zákazníků není moc,“ uvedla paní Věra. Také si podle svých slov nemůže dovolit platební terminál, protože poplatky bance jsou právě u doplňkových prodejů větší než provize samotná. „A těžko vysvětlíte zákazníkovi, že něco mohou kartou zaplatit a něco ne,“ dodala.

Knihkupectví na malém městě je navíc podle paní Věry určitou službou lidem a ve městě vytváří určitý pocit kulturnosti. „Paní, která chce obdarovat vnuka, přijde na poslední chvíli a koupí mu knihu. Až nebude mít tu možnost, dá mu peníze. Už v tom cítím smutek. Zatím jsem se své knihkupectví snažila udržet i kvůli takovýmto situacím,“ dodala Věra.