Babišovi se nedaří vybírat daně

Stát hospodaří nejlíp za posledních šest let. Schodek dosáhl v listopadu 68,8 miliardy korun, nejméně od roku 2008. Daří se vybírat daně, výnos 856 miliard od ledna do listopadu je historicky nejvyšší... Zmíněná fakta zdůrazňuje pondělní zpráva ministerstva financí, která ovšem pomíjí okolnost, že se přes slušnou celkovou bilanci výběr daní ve druhém pololetí nápadně zhoršil.

Od července do listopadu se vybralo 382 miliard, jen o miliardu víc než ve stejném období roku 2013. Prosinec už na této bilanci těžko něco zlepší.

Stejně špatné druhé pololetí nezažil státní rozpočet od krizového roku 2009. Výběr daní se zvyšoval v rozmezí 1 až 5 procent, letošní tři promile jsou negativní rekord. Přitom nejde jen o zpomalení, ale o skutečný výpadek. Ekonomika ve druhém pololetí poroste o 2,5 procenta, na tom se shodují všechny prognózy. Přinejmenším stejným tempem by se měly zvyšovat také daňové příjmy. Takové pravidlo platilo například v druhé polovině roku 2011, kdy ekonomika rostla stejným tempem jako dnes a příjmy z daní se zvýšily o 3,4 procenta.

Bývalá vláda Petra Nečase zajistila vyšší příjmy státu i během ekonomického propadu 2012 a 2013 tím, že zvýšila daně, nepovedlo se to jen v prvním pololetí roku 2012, kdy daňové příjmy klesaly o promile. Důvodem byl známý fakt, že se zvýšení daňových sazeb projevuje na příjmech státu se zpožděním několika měsíců a někdy až s víceletým zpožděním při nejbližší konjunktuře. Proto ekonomické oživení v prvním pololetí letošního roku přineslo vysoký nárůst daňových příjmů meziročně o šest procent. S nástupem nového ministra financí to nesouviselo, změna na ministerském křesle se mohla projevit nejdříve v polovině roku, kdy se přestalo daňovým výběrčím dařit.

Problém si uvědomuje i ministr Babiš, který sám nevěří, že se může výběr daní v nejbližší době zlepšit. V rozpočtu na příští rok předpovídá proti letošku nulový růst daňových příjmů.

Každý nemůže být Kalousek

Na zpomalení výběru daní v druhém pololetí se podepsaly horší příjmy daně z přidané hodnoty, ze spotřebních daní i daní z příjmů fyzických osob. Jen minimálně se to dá omluvit změnou daňové legislativy nebo sezónním výkyvem. U spotřebních daní se výrazněji než v prvním pololetí projevilo snížení sazby daně za solární elektřinu, přesto jde jen o dvě miliardy.

Výpadkem necelých dvou miliard se na dani z přidané hodnoty projevil fakt, že ministr Babiš začal počátkem roku bojovat s daňovými úniky a zadržovat vratky z DPH do doby, než prověří podezřelé obchody. O to víc musí obchodníkům vracet ve druhém pololetí.

I kdyby rozpočet o tyto peníze nepřišel, vyrostly by jeho příjmy proti loňskému druhému pololetí jen o procento, tedy tempem, které dokázali Babišovi předchůdci včetně Miroslava Kalouska zajistit i při nulovém či záporném ekonomickém růstu.

Snižování daní plánuje vláda až na příští rok, hodlá například obnovit daňové odpočty pracujícím důchodcům, zvýšit daňové slevy na děti a snížit daň z přidané hodnoty na dětskou výživu, léky a knihy.