Asadův režim se chemických zbraní nevzdal. Testuje chlorovou bombu

Na podzim loňského roku byl svět zahlcen nadějnými zprávami o odzbrojování Sýrie a likvidaci chemických zbraní v jejím držení. Dnes se však zdá, že režim prezidenta Bašára Asada nelení a místo toho, aby své sliby plnil, vyvíjí novou chemickou zbraň. Svědectví o tom přináší německý týdeník Spiegel. Jeho redaktorům se jako prvním zahraničním novinářům podařilo dostat do oblastí, které byly zasaženy chlorovými bombami. Spiegel nabízí unikátní výpovědi obětí útoků, doktorů i svědků dubnových chemických útoků.

Mezinárodní společenství tvrdí, že Damašek odevzdal již 92,5 % zásob svých chemických zbraní. Nejnovější odhalení ale hovoří o tom, že zdroje režimu nechybí a že momentálně zkoumá použití nové zbraně. Jedná se o jedovatý chlor a zatím ho “testuje“ na vlastních obyvatelích. Chlor je přitom zahrnut na seznam zbraní, o jejichž odevzdání pod mezinárodní kontrolu režim souhlasil. Zákaz chlorových útoků je rovněž obsažen v Úmluvě o chemických zbraní, jejímž signatářem Sýrie je.

Útoky přichází, když je bezvětří 

Novinářům Spiegelu se podařilo vystopovat přinejmenším deset útoků chlorem, ke kterým došlo od 10. dubna letošního roku a to v pohraničních oblastech s Tureckem, v provinciích Idlib a Hamah. Jedná se o kopcovité, těžko dosažitelné venkovské regiony, které jsou mezinárodním společenstvím přehlížena. Tyto oblasti bylo svědkem těžkých bojů malým územním ziskům navzdory. V průběhu uplynulých dvou měsíců ztratil Asadův režim kontrolu nad některými tamními strategicky významnými body. Zdá se tedy, že se Damašek rozhodl znovu nabýt moc nad daným regionem pomocí plynného chloru.

Povaha chlorových útoků je podle očitých svědků vždy stejná. Dochází k nim během večerů, pro které je charakteristické úplné bezvětří. ,,Proto jsme vděční za každý den, kdy fouká vítr,“ říká Abu Abdu, farmář z vesnice Telminnes z provincie Idlib. Vrtulníky před tím, než shodí svůj náklad, nad cílem dlouho krouží. Po dopadu bomb nenásleduje žádný velký otřes. Ozve se jen zvuk menší detonace, někdy dokonce jen dozvuk nárazu.

Žlutý oblak chloru způsobuje dýchací problémy

Večer 21. dubna dopadla bomba v blízkosti zahrady Abu Abdy. Farmář vzpomíná, že exploze byla docela tichá. ,,Myslel jsem si, že cíl bomby byl daleko od nás.“ Pak ale uviděl žlutý oblak. ,,Žlutý opar stoupal vzhůru. Bylo to cítit chlorem a pálilo to jako oheň. Náhle jsem nemohl mluvit, ani dýchat.“ Sousedi muže ihned odvedli do provizorní nemocnice, kde podstoupil léčbu kyslíkem a antikonvulzivy, léky proti křečím. ,,I o několik hodin později jsem sotva hýbal rukama, vykašlával jsem krev a každý jednotlivý nádech byl pro mě utrpením.“

Až tři sta obyvatel Telminnes bylo tu noc hospitalizováno s popáleninami dýchacích cest, problémy s dýcháním a podrážděním očí. Nikdo z postižených nevykazoval žádné vnější zranění. Dvě děti, které byly převezeny do nemocnice v Turecku, zemřely. Abu Abdu se sice brzy vrátil domů, ale časté záchvaty kašle jej souží i dnes. 

Podobné zkušenosti s útoky má vesnice Al-Tamana v provincii Idlib, kde bylo v důsledku útoků ze dne 12. a 18. dubna, zraněno přibližně sto lidí a pět jich zemřelo. Nejhorším útokům bylo prozatím vystaveno městečko Kfar Zeita. První chlorová bomba zasáhla město 10. dubna, kdy nikdo nebyl zraněn. Lékař Abdullah Darwish z místní nemocnice se domnívá, že šlo o test. Noc na to spadla druhá bomba doprovázená poměrně silnou detonací. Darwish vzpomíná: ,,Viděl jsem žlutý mrak, který se rychle snesl na domy.“ V následujících dnech přišly čtyři další útoky. ,,Skoro to vypadá, že jsme pokusná morčata sloužící k testování nových zbraní režimu,“ komentuje to lékař.

Bomby působí amatérsky

Shazované bomby mají centimetr tlustý ocelový plášť a obsahují malé množství výbušniny a plynové lahve. Některé jsou naplněny kovovými střepinami. Jejich konstrukce vypadá dost lacině. Na kyslíkových lahvích je napsáno "CL²", což je chemická zkratka chromu. Podrobnou analýzou prošly dvě bomby z 18. dubna, které dopadly přímo na nemocnici v Kfar Zeita. Ani jedna z nich naštěstí nevybuchla, nárazem se jen otevřely a plyn proto prosakoval ven značně pomaleji. To zachránilo mnoho životů. 

Lékař z nemocnice v Kfar Zeita dále dodává: ,,Stane se, že nás od útoku ochrání vítr a stejně tak strach pilotů. Ti s helikoptérami létají ve výšce čtyř kilometrů, protože se bojí sestřelení povstalců. Proto nejsou ve shazování bomb tak úspěšní.“ Jen pár kilometrů od města se totiž nachází vojenská základna Wadi Deif, kterou převzali povstalci v říjnu roku 2012.

Slovo proti slovu. Čeká se na výsledky vyšetřování

Asadův režim označil za původce útoků Al-Kajdu a Frontu Al-Nusra. Stejně tak ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že má důvěryhodná data, která naznačují, že jakákoliv obvinění proti syrskému režimu jsou nepravdivá. Vzniklou situaci označuje za "antisyrskou chemickou hysterii". Západní země v čele s USA, Francií a Velkou Británií jsou ve svých závěrech prozatím zdrženlivé. Dosud pouze potvrdily, že mají důkazy o chlorových útocích.

Nyní se bude čekat na výsledky vyšetřování Organizace pro zákaz chemických zbraní. Vyšetřování by mělo určit původ bomb a viníka. Damašek s vyšetřováním formálně souhlasil minulý víkend, ovšem s dodatkem, že k němu dojde jen v oblastech, která jsou pod kontrolou režimu. Oblasti, kde k útokům chlorem došlo, však mezi ně nepatří.

Spiegel obviňuje syrský režim

Vyšetřování, které provedl Spiegel, dochází k závěru, že za útokem stojí Asadův režim. Prvním nejúdernějším argumentem, který k tomu používá, je fakt, že povstalci nemají ve svém držení žádné helikoptéry. Existují i další náznaky pro to, že za útoky stojí režim. Žádné z nich ale nelze nezávisle potvrdit. Například Islámské frontě, největší povstalecké alianci na severu, se daří odposlouchávat radiokomunikaci pilotů helikoptér i povstalců ve Wadi Deif. Také z těchto ne zcela ověřitelných odposlechů vyplývá, že za útoky stojí syrský režim.