Chudým brát, sobě dávat. Proč chce Babiš zvrátit zákaz dotací Agrofertu
Týdeník Echo
Schopný a pracovitý. Těmito slovy popsala Andreje Babiše senátorka Zuzana Baudyšová (ANO) v debatě nad zákonem o střetu zájmů, který má zrušit státní podporu pro Babišův koncern Agrofert. Zákaz miliardových dotací je podle senátorky naschvál, za nímž se ještě skrývají hloupé návyky z dob, kdy Česku vládla komunistická diktatura. „Čtyřicet let jsme žili v režimu, který nepřál schopným lidem. Bohužel, současná doba si někdy těch pracovitých neváží tak, jak by měla,“ řekla Baudyšová. Kdo je schopný a pracovitý, má nárok na všechny dotace, které si dokáže vyběhat.
Česká republika jako trychtýř
Agrofert se opravdu dokáže připojit na každý větší dotační proud. Pobírá tzv. nárokovou podporu pro zemědělské podniky, která umožňuje inkasovat peníze tomu, kdo hospodaří na určité rozloze zemědělské půdy a kdo někde třeba pase dojnice. Ročně se tato částka blíží k miliardě. Existují i nenárokové zemědělské dotace, jimiž stát podporuje výstavbu zemědělských podniků. Pro Agrofert je v posledních letech rezervována částka přes půl miliardy. Jednotlivé dotace v řádu stovek milionů pobírají z průmyslových dotačních titulů Babišovy chemičky, které zároveň dosáhly na investiční pobídky v řádu miliard. V posledních letech tedy pobírají částku půl miliardy až miliardu ročně. Agrofert dodává státní firmě Čepro dvě třetiny poptávaného objemu řepkového oleje, nezbytné přísady do bionafty, kterou stát ročně podporuje slevou jedné a půl miliardy na spotřební dani.
Celkový objem podpory pro Agrofert není snadné vypočíst, protože se jednotlivé dotace, zakázky a úlevy skrývají v různých databázích. Proto je užitečný minimální odhad tří miliard ročně, který vznikne prostým součtem podpor pro Babišovy zemědělské a průmyslové podniky včetně daňových slev na bionaftu.
Není snadné ani popsat velikost třímiliardové částky. Zkušený ekonom si dokáže představit společnost se slušnou pětiprocentní marží, která by na takový zisk potřebovala kromě značné námahy šedesátimiliardové tržby. To je čtyřikrát vyšší částka, než jakou ročně vydělá úspěšný výrobce tramvají Škoda Transportation. Sám Agrofert včetně svých německých a slovenských dcer hlásil loni obrat 127 miliard a osmimiliardový zisk. Jako kdyby státní podpora zajistila Babišovi polovinu toho, co vydělá. Pro laika je srozumitelnější představa, že tři miliardy by se mohly rozdělit mezi dva miliony tuzemských důchodců a každý by si přilepšil o patnáct set korun ročně.
U zemědělských dotací, průmyslových investičních pobídek i nákupu řepkového oleje inkasuje Agrofert nejvíc peněz ze všech podniků a tato podpora se nápadně zvýšila po nástupu Babiše do vlády. To neznamená, že Agrofert neluxuje dotace i v jiných oborech. Svědkem mohou být bioplynové stanice postavené z evropských dotací, pobírající ročně 150 až 200 milionů v rámci podpory obnovitelných zdrojů. Nebo bilance Babišovy lesnické firmy Uniles, která za roční tržby ve výši téměř tří miliard vděčí tomu, že získala nejvíc zakázek na těžbu ve státních lesích, peníze chodí i z Technologické agentury.