Vláda ruší další svobodu: Úředníci nám vlezou až do kamen

Úřady by měly mít nově pravomoc kontrolovat, čím lidé topí v domech i ukládat za to pokuty. Příslušný návrh novely zákona o ovzduší, která má lépe chránit zdraví lidí, dnes schválila vláda. Řekl to vicepremiér a předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Lidovci se ale při hlasování kvůli obavám z možného zásahu do práva na soukromí zdrželi. Ze stejného důvodu má novela celou řadu kritiků.

„Klíčová změna je možnost přímé kontroly lokálních kotlů přímo v domácnostech za jasně stanovených podmínek,“ řekl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Návrh počítá s tím, že když se v jednom roce opakovaně objeví podezření na porušení zákona, budou moci úřednici v příslušném domě zkontrolovat kotel. Nejdřív majitel dostane písemné upozornění, podruhé už na kotel přijde kontrola.

Ten, kdo ji domů nepustí, může dostat pokutu až 50.000 korun. Brabec přitom nepočítá s tím, že by úředníci kontrolovali kotle proti vůli majitelů. „Pokud nebude (úředník) vpuštěn, tak se tam rozhodně nebude vlamovat,“ ujistil dnes.

Možnost kontrol v domácnostech vzbuzuje u některých politických stran odpor. „Sobotka a Babiš nedají pokoj a prolamují jednu hranici za druhou. Po bankovním tajemství je to nedotknutelnost obydlí. Socialismus je zpět,“ napsal na twitteru šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.

„Já jsem tam uplatňoval výhradu, že je to zásah do domovních svobod. Byli jsme ujištěni Legislativní radou vlády i ministerstvem, že to nepřesahuje ústavní principy, kdy do vašeho domu nebo bytu může vstoupit policie nebo nějaký státní orgán jenom po rozhodnutí soudu,“ poznamenal zase Bělobrádek.

Ústavní právníci k návrhu odmítaví nejsou. Podle Jana Kysely z Karlovy univerzity je ochrana života a zdraví v Listině základních práv a svobod uvedena jako výjimka z práva na nedotknutelnost obydlí a je na tuto situaci aplikovatelná. „Obecně platí zásada nikomu neškodit, a existuje-li důvodné podezření, že to někdo nerespektuje, patrně je dobré mít nástroj, který potvrdí, nebo vyvrátí, zda k porušení uvedené povinnosti došlo, či ne,“ řekl před časem deníku Mladá fronta Dnes bývalý šéf Ústavu státu a práva Vladimír Balaš.

Ministerstvo životního prostředí v předkládací zprávě uvedlo, že Česko má problém s velkým množstvím zastaralých zařízení, která umožňují spalování odpadu. Nově budou moci sousedé, pokud se jim bude zdát kouř z komína podezřelý, poslat na úřad důkaz – fotografii nebo video s více než třicetiminutovým kontinuálním záznamem. Kontroly mají začít fungovat od ledna 2017.

Novela, o jejímž osudu rozhodne Parlament, upravuje například také pravidla pro vyhlašování a ukončování smogových situací a regulací. Norma má také umožnit, aby byly do budoucna v nízkoemisních zónách, které zatím v Česku nejsou, uznávány německé emisní plakety. Podle ekologů je ale předkládaný návrh nedostatečný a znečištění snížit nepomůže.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh navíc upozorňuje na to, že v zákonu chybějí nástroje zaměřující se na hlavní zdroje znečištění – topení uhlím, automobilovou dopravu a uhelné elektrárny – a počítá jen se zavedením kontrol domácností. Odborníci se prý obávají toho, že nebudou účinné. Obce by tak podle ekologů měly, stejně jako v Polsku, dostat možnost zakázat na svém území spalování hnědého uhlí domácnostmi. Třeba tam, kde jsou lázně. Ekologové dále požadují po vládě, aby se zvýšily poplatky průmyslovým podnikům a uhelným elektrárnám za využívání fosilních paliv.